Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

S lovcem medvědů v Waterfalls Canyon

Výchozím bodem tohoto výletu je obec Smoljan v bulharských Rodopech. Čeká vás při něm přibližně šest kilometrů kolem 46 vodopádů. To již samo o sobě slibuje nevšední zážitek, když ho ale navíc podnikáte na podzim bez všudypřítomných turistů, je to zážitek k nezaplacení.

Být na místě sami má ale také své stinné stránky. U vstupu totiž narazíte na ukazatel, který vás informuje, že se máte před vstupem na eko trasu nahlásit správci parku. Zní to docela chytře, že se tu turisté počítají. Určitě proto, aby se vědělo, kolik jich snědli medvědi pohybující se v této oblasti.

Komu se ale máme nahlásit, když nikde nikdo. Být tu hromady turistů, jistě bychom tu správnou frontu na ohlášení našli, takhle váháme, co dělat. Přítel jako vždy hlásá drze jít, zatímco já poctivec poctivý trvám na ohlášení. Vstupujeme proto na dvůr turistické chaty, která vypadá zcela opuštěně. S naším psem ale neumíme být úplně potichu, a tak na nás po chvíli vykoukne z okna správce. Rukama nohama mu vysvětlujeme, že se…
Nejnovější příspěvky

Stanování se psem

Vloni jsme vyzkoušeli poprvé stanovat se psem a mohu říct, že jsem byla příjemně překvapená, jak jsme to zvládli. Stanovat jsme měli v plánu již dříve, ale bohužel mi to zdraví nedovolilo, ale teď, při naší cestě po Evropě, k tomu byla ideální příležitost.

Jelikož jsem měla trochu obavy z toho, jak to zvládneme, tak jsem o tom načetla spoustu informací a nyní bych se s vámi chtěla podělit o několik rad.



Hlavní rada zní, socializujte psa na stan před stanováním. To znamená, že psa navyknete na stan dříve, než začnete stanovat. Není nic horšího, než když chcete stanovat a pes odmítne do stanu jít, protože má z něj strach nebo v něm hrozně kňučí. My bohužel neměli před naší cestou moc času na zkušební stanování, a tak jsme stan rozložili u nás v bytě, aby Šejmi na něj navykla. Vůbec jsme jí do něj nenutili, nechali jsme ho v bytě a umožnili jí, aby do něj vlezla sama. Vím, že mnoho majitelů psů náš postup nechápe, ale kdo má nedůvěřivé plemeno jako my, ten ví, jak je někdy složité tako…

Ráj jménem jezero Peručko

Když trávíte několik dní se psem ve Splitu, jsou místa, která nemůžete vynechat. Mezi ně jistě patří jezero Peručko, vzdálené od centra města kolem 60 km. Umělé jezero na řece Cetině je dlouhé 20 km a od samého začátku vám ukáže svoji krásu.

Hned, jak jsme ho viděli, museli jsme zastavit. Šejmi samozřejmě vylezla z auta také, protože si něco takového nemohla nechat ujít. Chvíli koukala na okolí jezera, které lemovalo vápencové pohoří Svilaja, aby se za chvíli mohla kochat rozjasněnou hladinou.

Všichni jsme si užívali ten božský klid. Nikde ani noha. Nevím, jak v sezóně, ale mimo sezónu dokonalý zážitek. Když se Šejmi dokochala, nic jí nebránilo, aby se pustila do prohlubování jezera.

Hrabala opravdu precizně, takže si takové dva metry k původní délce jezera připočtěte. Po dobře vykonané práci se osvěžila několika hlty čisté vody a svalila se na břeh vyčerpáním. Je to vážně pes dříč.

Sedli jsme do auta a skákací cestou se přemístili kolem kláštera dál. Našli jsme místo bokem od silnice,…

Když jedete se psem přes Malé Karpaty

Přiznám se, že jsme trochu skrblíci a odmítáme platit za dálniční známky, když nemusíme. Proto jsme se také po odubytování vydali z Nitry směr Trnava a následně Hodonín. Nelze ale přejet Malé Karpaty, aniž bychom alespoň na chvíli nezastavili. Už kvůli Šejmi, která vždy zastávku na vyvenčení ocení.

Většinou si při těchto příležitostech dáváme  okruh někde v přírodě, ale stále u nás doznívala nemoc, a tak jsme zvolili tu nejméně náročnou variantu.

Díky tomu mám ale pro vás tip na krátkou zastávku v Malých Karpatech. Když pojedete směr Hodonín, zahněte v obci Jablonica doleva a dostanete se k rozhledně Rozbehy. Ta ale nebyla tím hlavním důvodem, proč jsme si tento výlet vybrali. Důvodem byla zřícenina hradu Korlátko, která se nachází přibližně 600 metrů od rozhledny.
Je zajímavé, že celou cestu bylo nádherné počasí, ale když jsme dorazili na místo, začal šíleně foukat vítr. Pes nám málem ulétl na vodítku a my sotva šli. Několik větrných elektráren v blízkosti dokazovalo, že se zřejmě ne…

Malý tip na výlet blízko Nitry - nejen se psem

To, že jsem v minulém článku psala, že jsem zarezervovala víkend u Nitry, abych si odpočinula a hlavně nelezla někde po horách, neznamená, že se nás páníček nerozhodl opět někde strhat.

Vlastně si uvědomuji, že od doby, co máme psa, to dělá pravidelně.  Pokud tedy chcete být akční, pořiďte si chlupáče.

Kam jsme se ale vlastně vypravili? Samozřejmě na nejvyšší místo široko daleko. Na vrch Zobor ležící ve výšce 588 m. No dobře, byl to takový kopeček, který zas tolik zabrat nedal.
U Podhájské cesty jsme se vydali po červené. Za  nás je to určitě nejlepší trasa na výstup. Oficiálně by cesta měla trvat necelou hodinu, ale jako vždy jsme ji šli dvojnásobnou dobu. Říkám vám, že buď mají ti Slováci vrtule v zadní části nebo nedokáží správně změřit čas. Nikdy jsme totiž na Slovensku nešli žádnou trasu podle plánovaných předpokladů.

Určitě nemělo vliv to, že jsme se na vrchol sápali po doznívající nemoci a že jsme s sebou měli psa, co musí očuchat každý lísteček a prohlédnout každou skulinku. To…

Když chcete jet na Slovensko se psem v pátek třináctého

Nikdy by mě nenapadlo, jak je vydání knihy náročná záležitost. Člověk pořád pracuje, stále něco řeší a najednou si uvědomí, že je posledních pár týdnů za počítačem 18 hodin denně.

To, že to není normální, mi došlo až ve chvíli, kdy se mi udělalo vážně zle. To byl přesně ten moment, kdy jsem si řekla, že se buď zhroutím, nebo musím vypnout. Zadívala jsem se na Šejmi, která mi už dlouho dávala najevo, že to s tou prací přeháním a začala jsem hledat nějaký výlet. A kam jet jinam, než na Slovensko.

U Nitry jsem objevila krásný penzion Kalvín ve stylu francouzské Provance. Takticky jsem hledala místo, kde nejsou nikde žádné hory, aby neměl páníček příležitost nás zase zničit. Ještě taktičtěji jsem mu neřekla, kam jedeme, aby se nestalo, že najde nějaký padesátikilometrový výlet poblíž. Ne vždy musí být aktivní odpočinek tím nejlepším a já prostě jeden víkend nechtěla lámat žádné rekordy. 
Nevím, jak to děláme, ale vždy, když někam jedeme, něco se zkazí. Buď páníček nedostane dovolenou nebo n…

Předprodej knihy Život se shiba inu

Knihu můžete koupit zde: http://predprodej.zivotseshibainu.cz/

O knize Kniha je vyústěním několikaletého psaní blogu Život se shiba-inu. Fakticky je rozdělena na dvě části. První část se věnuje našemu životu se Šejmi. Popisuje, jaké bylo od samého začátku naše soužití. Kniha je plná příběhů, které nikdy nebyly na blogu zveřejněny a snaží se upřímně ukázat nejen krásné okamžiky, ale také problémy, které jsme zažily. Je příběhem našeho života do kterého vás nechávám nahlédnout. Druhá část se věnuje shibám obecně. Tato část, jejíž součástí je také povídání o našem životě, se blíže věnuje výcviku shib, přivolání a skutečnostem, které by vás mohly o tomto plemenu zajímat. V knize si nehraji na to, že vím o shibách vše, jen poskytuji pohled na věc a inspiraci k výchově paličatých plemen. Nechybí ani pohled odborníka na výcvik shib. Kniha je určena nejen pro ty, kteří mají doma shibu nebo uvažují o jejím pořízení, ale pro všechny, kteří rádi čtou příběhy o životě se psem. Termín Kniha ještě …

Jak náš pes o vlásek utekl ničivé bouři v Rumunsku

Jedno se tomu Rumunsku musí nechat - sehnat v něm ubytování zdarma pro psa, není žádný problém. Problém nastává až ve chvíli, kdy chcete to ubytování vůbec najít. K čemu jsou vám v tu chvíli GPS a jiné podobné vymoženosti moderní techniky, když vás stejně vedou úplně jinam.

Ne jinak tomu bylo při hledání našeho ubytování ve vesničce Chiscau, kde jsme strávili dvě noci. Nebýt ale nápomocných místních, kroužili jsme tam možná ještě teď.

Podobný zážitek jsme měli v Rumunsku několikrát, ale pokaždé, když jsme ubytování našli, stálo to za to. Úžasní hodní lidé, všude čisto a pohodlí. Opravdu jsem byla překvapena vysokou úrovní služeb v Rumunsku. Navíc nikdo nikdy neměl problém s naším psem. Nebylo to ale takové to typicky české: "Jééé, to je krásný pejsek. Můžu si ho pohladit?". Spíše psa brali jako domácí zvíře, kterému netřeba věnovat přílišnou pozornost. Nikdy jsem ale neměla pocit, že by pes byl na obtíž. Vždyť jsme se s ním v Rumunsku dostali úplně všude.

Po ubytování a hezké…

Recenze GPS lokalizátor 1. REX SERVICES

Dnešní recenze se týká GPS lokalizátoru od firmy 1. Rex Services. Koupit ho můžete zde.
Obsah balení GPS lokalizátoru REXSoučástí balení jsou: GSP lokalizátorsilikonové pouzdronabíjecí kabelprovizorní obojekSIM karta s údaji sloužícími k přihlášení do systému REXNávod k použití Design GPS lokalizátoru REX
V první fázi se podívám na to, co vidí na první pohled každý zákazník. Designu nemám vesměs co vytknout. Oku určitě lahodí kombinace bílé a modré barvy. Důležité hlavně je, že je zařízení velmi malé (45x35x15 mm) a lehké (25 g). Hrany nejsou ostré, díky čemuž se s GPS dobře manipuluje.

Součástí balení je silikonové pouzdro, do kterého se GPS lokalizátor vkládá. Manipulace s ním je velmi jednoduchá. Samotnou GPS jsem z pouzdra vyndavala xkrát a za celou dobu nedošlo k jeho poškození ani natažení.


Nasazení GPS lokalizátoru REX na psa
Asi největší problém GPS lokalizotáru vidím v nasazení na psa. Součástí balení je sice obojek, ale nepokládám ho za úplně pro psa dostačující - není to oboj…

Noc se psem v bordelu a jiné hotelové příhody

Hotelové příběhy se psem. Tak těch mám v hlavě nespočet. Vlastně každý náš vstup do jakéhokoliv ubytovacího zařízení je zážitkem. Napřed jsme dělali na recepcích komedii, protože se Šejmi neznámých míst bála, potom jsme dělali komedii, protože měla potřebu se předvádět a nechávat se obdivovat. Nevím, která varianta byla pro nás, pro páníčky, horší.

Takže zatímco ona nasazovala ty svoje shibí výrazy, my se pokaždé snažili dělat, že tam nejsme a že ji vlastně vůbec neznáme. Někdy by se opravdu hodilo mít s sebou psa, který se nemusí za každou cenu předvádět.

Přesně vím, do kdy jí strach z hotelů vydržel. Do našeho road tripu, při kterém pochopila, že hotel znamená konec celodenního ťapkání. Cokoliv, co představovalo klid od putování světem, bylo vítáno. Vždy si rychle prolezla pokoj a rozvalila se na nejbližším místě. Ať to byly postel, koberec, pohovka či podlaha v koupelně, pokaždé se rozplácla a koukla na nás s výrazem - "To je dost, že si už můžu dáchnout.".

Nejlepší bylo, …

Psí dobrodružství v Seven Rila Lakes

Když jsme plánovali naši cestu po Evropě, těšila jsem se hlavně na jeden jediný výlet - sedm jezer v pohoří Rila. Stačí se jen podívat na fotky na Googlu a je to přesně to místo, které chcete navštívit.

Jen nevím, jak se to vždy v životě stane, že to, na co se těšíte nejvíc, je pak největší propadák. Rozhodně ale za to nemůže těch sedm jezer.

Pomalu stoupáme autem do hor a teplota vzduchu neustále klesá. Z dvanácti stupňů se dostáváme k nule. Už když vylézáme z auta na parkovišti, vím určitě, že zmrzneme. Jako vždy nepřipraveni. Naše žití okamžikem a řešení problémů až když nastanou, se opět ukázalo jako "ne vždy vhodné". Alespoň teď na tomto místě. Navrstvíme tedy na sebe maximum oblečení a vydáváme se vstříc Seven Rila Lakes dobrodružství.

Ještě na parkovišti nás odchytává pán s teréňákem, že nás nahoru vyveze, protože nefunguje lanovka. Nevím proč, ale vyhodnotili jsme to jako pokus o zblbnutí turistů a vydělání na nich - tedy jako lež. Lež to samozřejmě nebyla, což jsme s…