Přiznám se, že jsme trochu skrblíci a odmítáme platit za dálniční známky, když nemusíme. Proto jsme se také po odubytování vydali z Nitry směr Trnava a následně Hodonín. Nelze ale přejet Malé Karpaty, aniž bychom alespoň na chvíli nezastavili. Už kvůli Šejmi, která vždy zastávku na vyvenčení ocení. Většinou si při těchto příležitostech dáváme okruh někde v přírodě, ale stále u nás doznívala nemoc, a tak jsme zvolili tu nejméně náročnou variantu.
Díky tomu mám ale pro vás tip na krátkou zastávku v Malých Karpatech. Když pojedete směr Hodonín, zahněte v obci Jablonica doleva a dostanete se k rozhledně Rozbehy. Ta ale nebyla tím hlavním důvodem, proč jsme si tento výlet vybrali. Důvodem byla zřícenina hradu Korlátko, která se nachází přibližně 600 metrů od rozhledny.
Je zajímavé, že celou cestu bylo nádherné počasí, ale když jsme dorazili na místo, začal šíleně foukat vítr. Pes nám málem ulétl na vodítku a my sotva šli. Několik větrných elektráren v blízkosti dokazovalo, že se zřejmě nejedná o ojedinělý jev. Hned, jak jsme potkali prvního člověka, museli jsme mu vysvětlovat, co za rasu je náš pes a počkat, než si ho pán vyfotí ze všech stran. Už si pomalu zvykáme, že jsme na každém výletu atrakcí. Šejmi si opět užívala pozornosti a hrála si na strašně důležitou. Fakt bych někdy chtěla zažít výlet, kdy náš pes nehraje komedii.
Zřícenina hradu ze 13. století je docela zachovalá a až neskutečně romanticky zasazena do místní krajiny. Vstupné nikdo nevybíral, a tak ani pes nikomu nevadil. To bylo dobře, protože Šejmi se hned pustila do obdivování hradeb. Vždy se na každém centimetru zastavila a koukala do dáli. Vůbec ji nezajímalo, že mi sotva stojíme na nohách, jak do nás narážel nepříjemný vítr.
Kupodivu bylo na místě docela dost lidí, ale to nám nebránilo si sednout na nejvyšší místo zříceniny a jen se kochat nádherným výhledem. Možná snad jen ten dojem kazily ty větrné elektrárny, které jsme měli za zády. Cestou zpět Šejmi nasávala vůni vuřtů opékajících se na ohni, který i přes ten silný vítr plápolal. Jsou věci, které asi nikdy technicky nepochopím. Zatímco já přemýšlela nad tím, proč ten oheň neuhasne, Šejmi se pomalu sbíhaly sliny. Ale mezi námi... také bych si dala. Jak já se těším, až si uděláme letní grilovačku u nás na chalupě. Samozřejmě bez větru.
Snad jen z nějaké vnitřní povinnosti jsme ještě i se Šejmi vylezli na místní rozhlednu, ale ten pohled již nebyl tak krásný jako z nejvyšší části hradeb. A to je vše. Tip na rychlý, ale skvělý výlet. Za nás další fajn zážitek se psem.
Kniha Život se shiba-inu: http://predprodej.zivotseshibainu.cz/
Náš Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Náš Instagram: @zivotseshibainu nebo @modernakovi
Komentáře
Okomentovat