Přeskočit na hlavní obsah

Na co se připravit, když jedete se psem do Bulharska

Se psem do Bulharska jezdí jen šílenci. Ano, i s takovýmto názorem jsem se před naší evropskou cestou setkala. Jak je to ale doopravdy?

Cestování se psem do Rumunska a Bulharska je hodně podobné. Obě země nemají úplně dobrou pověst, co se psího cestování týče, a já si marně lámu hlavu proč.

První, co potřebujete vědět, když se do některé z těchto zemí vydáte, jsou podmínky vstupu psa do země. Dobrou zprávou je, že jsou stejné, jako pro jiné evropské státy. Stačí tedy pouze pas zvířete v zájmovém chovu, identifikace zvířete mikročipem a platné očkování proti vzteklině.

Asi největším pozitivem, z praktického hlediska, je finanční stránka. V Bulharsku, a zvláště mimo hlavní turistickou sezónu, na vás čekají příjemné ceny ubytování, služeb i jídla. Kvalitní hotely a apartmány, do kterých může pes a je v nich dokonce ubytován zdarma, najdete bez problémů. Uznávám ale, že oproti Rumunsku je země dražší a ne všechny apartmány jsou tak kvalitní. V Rumunsku je podle mne výběr větší. Při volbě ubytování dávejte přednost takovému, kde je pes zdarma, jinak můžete být nepříjemně překvapeni, kolik za něj nakonec zaplatíte. Osobně doporučuji vybírat spíše menší apartmány než hotely. Budete pak příjemně překvapeni bulharskou pohostinností, kdy často dostanete i snídani zdarma a večer budete v šoku, když vám majitelka zaklepe na dveře a přinese talíř s domácím sýrem, kozími rohy, pečivem a tím nejsladším ovocem ze zahrádky. Nemusíte se ani bát stanovat ve volné přírodě, zvláště, když máte s sebou shiba inu, proslulého psího lovce medvědů.

S medvědy opatrně, v některých částech na ně opravdu můžete narazit, ale nám se to ani jednou nestalo a určitě bych to riziko zbytečně nedramatizovala. Myslím, že je větší pravděpodobnost, že na medvěda narazíte na Slovensku než v Bulharsku. Ve volné přírodě spíše potkáte volně pobíhající psy. Těch se ale opravdu bát nemusíte, protože, a to mi věřte, oni se vás bojí víc. Pozor si na ně dejte hlavně ve vesnicích, kde si psi chrání u domu své teritorium. My jsme ale za celou cestu neměli v Bulharsku jeden jediný problém se psem. Ono je to taky těžké mít problém, když si Šejmi vždy lehne na záda a "Pejsku, dělej si se mnou co chceš." 😊

Další výhodou cestování se psem po Bulharsku může pes všude a nic se za něj neplatí. Příkladem mohou být úchvatné Belogradčické skály, včetně pevnosti či lanovka na Seven Rila Lakes. My osobně jsme v Bulharsku nikdy neplatili za psa vstup a nenarazili jsme ani na žádné místo, kam by pes nesměl.
je to, že většinou

Co ale naprosto musím vyzdvihnout je bulharská krajina. Už jen proto, musíte tuhle zemi navštívit. Žádné válení se na pláži, ale obdivování všech bulharských skvostů, a že jich tahle země skrývá. Úplně ten nejsilnější zážitek v nás zanechaly Rodopy a trek kolem řeky Panega. Z měst pak Plovdiv, druhé největší město Bulharska. Detaily o nich, ale až někdy příště. Takže se těšte a cestujte se psem.

 PSÍ BLOG
Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Instagram: @zivotseshibainu
YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCtk6zew9hOR7PPfK7ezr_5A/featured?disable_polymer=1









Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Můj pes není liška!

Shiba-inu Miluji to, co Šejmi každý den vymyslí. Miluji její povahu, to jak je paličatá, dominantní, sladká a nádherná. Každý den děkuji za to, že ji mám. A jsem víc a víc hrdá na to, že je celá moje (naše). Vždy se dmu pýchou, když ji venčím a ona kráčí jako královna. Našlapuje zlehka, s noblesou. Nejen, že rozzáří můj den, ona rozzáří i celé město, kterým procházíme. Má hrdost snad ani nemůže být větší. Větší nemůže být ani má jistota, že je to ten nejkrásnější pes na celém světě (stejně tak, jako má tuhle jistotu každý majitel psa). Zaručeně. Tento krásný pocit mi může zkazit jen jediné. Typická věta kolemjdoucího: „Ty jo, ta vypadá jako liška“…. A z pocitu hrdosti je pocit marnosti. Někteří trvají na tom, že to určitě liška je. Jedna malá holčička se mě dokonce se strachem v očích ptala, co je to za zvíře a nevěřila tomu, že je to pes. Je to marné, je to marné, je to marné… No tak, můj pes vážně není liška! Já to musím vědět! Můj děda totiž mnoho let na vesnici liš

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu? Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu.  Je shiba vycvičitelný pes?

Výcvik pozitivkou úvod

Výcvik šib je téma samo o sobě. Objevují se názory, které říkají, že shibu prostě vycvičit nelze. Osobně se mi ale nejvíce líbí názor, že shibu nemá cenu cvičit, se šibou se musíte domluvit. Dnes už vím, že tenhle názor je nejbližší tomu, co se v reálu děje. Shiba je svá, paličatá, dělá věci s rozmyslem a nedělá věci, o kterých není přesvědčena, že mají význam. Není to žádný bláznivý ratlík, který bude skákat tak, jak pískáte. Na druhou stranu je shiba hrozně učenlivá, inteligentní. To jsou ty nejdůležitější předpoklady, se kterými se dá při výcviku pracovat. Foto: Petra Marečková  http://psipark.cz/aktuality Naše začátky ohledně výcviku byly trochu chaotické a dodnes mě to mrzí. Byli jsme, co se týče výcviku psů, úplní začátečníci. Naším cílem bylo vycvičit psa a moc jsme nepřemýšleli nad tím jak. Vybrali jsme klasický cvičák, který nám doporučila známá. Na ten cvičák chodíme dodnes, takže tu rozhodně neříkám, že to byla chyba, ale bereme ho spíše jako další krok k socia