Přeskočit na hlavní obsah

Jak moc šílené je vzít psa do Rumunska

"Cestovat po Rumunsku se psem je naprosté šílenství.". Častý názor lidí v internetových diskusích, který jsme se rozhodli vyvrátit. 

Když člověk hodně cestuje, dostává se nejednou do zemí, které jsou z nějakého důvodu všeobecně "zatracované". Jsme na to s přítelem zvyklí, protože jsme si již párkrát vyslechli, že jsme blázni, ale nikdy by nás nenapadlo, že na něco takového narazíme při evropské cestě se psem. Tentokrát bylo oním šílenstvím Rumunsko.

Mnohdy se v internetových diskusích dozvíme, že je cesta se psem po Rumunsku nebezpečná. Argumentem jsou samozřejmě volně pobíhající psi. Rumunsko je obecně zemí, u které panuje mnoho předsudků. Je někdy popisováno jako země špinavá, s vysokou kriminalitou a s nebezpečím číhajícím na každém kroku.

Naprostý nesmysl.

Každý, kdo ji navštívil, musí tyto názory vyvrátit. Rumunsko prochází ekonomickým růstem a je to vidět na každém kroku. Vše se opravuje, a tím roste i kvalita služeb. Stále je zde ale levně, což s nádhernou krajinou je ta největší přidaná hodnota. Pro lidi tedy naprosto skvělé místo pro dovolenou. Jak je to ale s těmi psy?

Rumunsko a volně pobíhající psi


Volně pobíhající psy tu potkáte skutečně často. Především pak v oblastech, kde je v blízkosti nějaká civilizace. Určitě to ale není tak, že na každém metru narazíte na psa. Zvládli jsme například několik výletů, kde jsme ho za celou dobu nepotkali. Když už na něj ale ve volné přírodě narazíte, nastávají většinou dvě situace. Buď si vás vůbec nevšímá a ani ho nenapadne, aby se kvůli vám zvedal, nebo vás vidí jako zdroj jídla, a tak se vás drží, ale z dostatečné vzdálenosti. Ve volné přírodě jsme nenarazili na žádného agresivního psa, ale pouze na psy, kteří z nás měli strach a respekt. Věřte mi, že spíše jsme je zajímali my, jako zdroj jídla, než nějaká fena, kterou jsme měli s sebou.

Hodně často jsme naráželi na psy, kteří byli dost podvyživení. Pokud to šlo, tak jsme jim dávali Šejminky granule, což je i jeden z důvodů, proč jsou na lidi hodní. Představují pro ně totiž často jediný zdroj jídla. Ve volné přírodě tedy vůbec nemusíte mít strach z nějakých psů.

Mohu říct, že když srovnám Rumunsko, Bulharsko a pevninskou část Řecka, v Rumunsku ta koncentrace volně pobíhajících psů byla nejnižší.

Na žádný problém jsme nenarazili ani ve vesnicích, ani městech. Jediný problém, který jsme při naší cestě měli, se stal v Řecku, bylo to se psem majitele restaurace, kdy Šejminka narušila jeho teritorium a pes (resp. fena) po ní vyjela. To je bohužel situace, která se nám stala i v Čechách. Ať jedete tedy kamkoliv, dejte si pozor spíše na psy ve vesnicích, a pokud to půjde, snažte se jim vyhnout. Do velké míry záleží i na tom, jakého psa máte vy. Zda je to typický vyvolávač konfliktů, nebo pes, který si před každým lehne na záda a nechá se oblizovat, jako ten náš.

Jak je problematické sehnat v Rumunsku ubytování se psem

Další výhodou Rumunska, co se týče pobytu se psem, je to, že zde najdete velké množství hotelů a apartmánů, ve kterých je pes ubytován zdarma. K tomu nám bylo Rumuny řečeno, že v jejich zemi není běžné, aby někdo cestoval se psem, pokud nějaký pes apartmány už navštíví, je to spíše domácí mazlíček turistů. Možná i díky tomu nemají majitelé negativní zkušenosti s pejskaři, a tak nezakazují pobyty se psy, ani za ně nevybírají poplatky. Vybrat tedy kvalitní a levný apartmán, kde se navíc neplatí za psa, není v Rumunsku žádný problém.

Vyhodnocujte správně situaci

Abych to tedy shrnula. Žádný problém se psy jsme v Rumunsku neměli a opravdu bych se nebála s nimi do této nádherné země cestovat. Vždy ale buďte ostražití a snažte se dobře vyhodnocovat nastalou situaci. Vy musíte vědět, jakého máte psa, jak reaguje na ostatní zvířata, ale zároveň musíte odhadnout nastalou situaci. Vědět, kdy se máte otočit a kdy opravdu žádný problém nehrozí.

Více fotek a příběhů z našich cest najdete na našem Instagramu @zivotseshibainu.

PSÍ BLOG
Náš Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Náš Instagram: @zivotseshibainu



Komentáře

  1. Moc hezký článek a hezký blog. Už mám přečteno několik článků a úsměv z tváře mi nemizí. Stejně tak mám ráda vaše fotky na instagramu.
    Přeju vám krásné a pohodové vánoce, ať vám vyjde vaše cesta a těším se na další články.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, děkuji. Jste moc hodná. Právě kvůli lidem, jako jste vy, ten blog stále ještě píši. Jsem ráda, že mohu někomu vykouzlit úsměv na tváři. Fakt mě to hřeje u srdce. Moc děkuji za sledování a také přeji krásné a pohodové Vánoce. Hodně lásky a hlavně zdraví.

      Vymazat
  2. Děkuju za skvělý článek o této krásné zemi, který snad některé lidi přesvědčí, že na ně v Rumunsku nečeká nějaké zlo. Ve svém okolí jsem považována za blázna, i když jen vyslovím, že bych do Rumunska chtěla jet. A už vůbec jsem šílenec, když řeknu, že se psem. Prý mě tam někdo zamorduje a psa mi sežerou buďto tamější obyvatelé či pastevečtí psi v horách. Já jim ale nevěřím ani slovo, protože oni v Rumunsku nikdy nebyli. Navíc zamordovat mě může kdekdo i tady v Česku. Tak doufám, že se mi brzy naskytne příležitost se tam s psiskem podívat, vám zážitek tiše závidím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, já taky slyšela spooooustuuu teorií o tom,co se nám v Rumunsku stane. Opak byl pravdou. Vše čisté, zrekonstruované, hodní a přátelští lidé a cítila jsem se tam bezpečně. Rumunsko se hodně zmáhá a roste každým dnem, já byla úplně v šoku z toho, jak je to tam vyspělí. A psi si nás skoro ani nevšímali. Spali jsme tam ve stanu ve volné přírodě a žádný problém s nikým a ničím. A jestli někdo straší kvůli "cikánům", tak mohu s čistým svědomím říct, že jsem jich za celou dovolenou viděla méně než v kdejakém českém městě. Co jsem ale viděla, byla dokonalá krajina, která skoro až vyrážela dech, takže na Rumunsko určitě nedám dopustit.
      Moc děkuji za komentář a přeji, ať můžete tuto krásnou zemi co nejdříve navštívit.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…