Přeskočit na hlavní obsah

Vánoční Plitvická jezera a jeden chlupáč

Zrodil se nám v hlavě jeden bláznivý nápad. Vánoční svátky se psem v Chorvatsku.

A tak se stalo. Sbalili jsme věci, psa, nikomu nic neřekli a 22. prosince se vydali na naši první vánoční dovolenou v zahraničí. Cíl naší cesty: Chorvatsko. Ráj paštikářů, země, kterou navštívil téměř každý Čech, a která, i kdybyste ji viděli milionkrát, má stále co nabídnout. 

My se nyní rozhodli, že strávíme Vánoce ve Splitu, ale ještě před tím jsme si udělali dvoudenní zastávku u Plitvických jezer, která budou navždy neodmyslitelně spjata se slavnou postavou Vinnetoua. Zastávku jsme udělali záměrně i kvůli psovi, protože se snažíme, aby nikdy nebyla Šejmi na cestě déle než osm hodin. Chceme totiž, abychom si cestování užívali nejen my, ale i pes, a nad osm hodin by to bylo pro všechny spíše trápení.

Ještě po cestě jsme pocítili hlavní výhody toho, že máme psa. Vzhledem k tomu, že jsme počítali s tím, že musíme nejpozději po čtyřech hodinách venčit, nekupovali jsme slovinskou dálniční známku, protože bychom stejně museli kvůli psovi sjíždět z dálnice. Ušetřili jsme peníze, udělali si krásnou zastávku na venčení u slovinského jezera Perniško a hlavně jsme se vyhnuli několikakilometrové zácpě na dálnici u hraničního přechodu, protože přece jenom nejeden Slovinec či Rakušan měl stejný nápad jako my, strávit svátky v Chorvatsku. 
Nyní ale k těm Plitvickým jezerům se psem. Ubytování jsme objednávali den dopředu a nebyl vůbec žádný problém sehnat apartmán, kam smí pes a kde má pobyt zdarma. Ubytovacích kapacit je totiž v oblasti mnoho a v zimě jsou nevyužity. Díky tomu máte na výběr z pěkných apartmánů i na poslední chvíli a za velmi příjemné ceny.

Nic nám tedy nebránilo 23. prosince navštívit Plitvická jezera. Zatímco ten den byla v Brně teplota sedm stupňů Celsia, na Plitvičkách bylo místy pod nulou. Myslím si, že ještě dlouho budeme všem povídat, jak jsme se jeli zchladit z Čech do Chorvatska. To bylo ale přesně to, co jsme chtěli. Navštívit toto místo v netradičním čase. Ne jako většina turistů v létě, ale právě v zimním období. Vyplatilo se to po všech stránkách. Parkování bylo zdarma, vstupné o 70 % levnější než v létě (55 kun na osobu), minimum turistů, místy byl sníh a všude kolem na nás dýchalo speciální vánoční kouzlo.

Věděli jsme, že jsou Plitvická jezera chorvatským klenotem, ale místo naše očekávání ještě předčilo. Spousta vodopádů, průzračná voda a nezapomenutelné scenérie. Díky počasí jsme sice mohli pouze k dolnímu jezeru, ale i tak jsme strávili na místě krásných pět hodin. Zážitek to byl také pro psa. Šejmi se stále zastavovala a kochala se nádhernými výhledy. Užívala si také to, že byla středem pozornosti. Většina přítomných turistů byli totiž Japonci, pro které je potkat japonského psa kdekoliv největším zážitkem. Součástí našeho výletu se tedy stalo několikaminutové neplánované pózování pro asijské cestovatele.


Na místě jsme si užili každou minutu. Všechny trasy byly dobře značené a až na pár výjimek i dobře schůdné. Problémy dělaly pouze některé části, kde byl led a muselo se chodit opravdu opatrně. Největší přidanou hodnotou byla každopádně kombinace Plitvických jezer a sněhu s minimem turistů, takže za nás tento zimní výlet vřele doporučujeme.

Pokud jste tedy váhali, zda vzít psa na Plitvičky, již neváhejte. Určitě si to s ním maximálně užijete. Navíc se za něj nic neplatí a pes může úplně všude. Tedy i na vláček a loď. Jedinou podmínkou je, že musí být na vodítku. Pokud by měl váš pes jakýkoliv problém s dopravními prostředky, okruh zvládnete i pěšky.

Plitvickými jezery ale naše cesta Chorvatskem neskončila. 24. prosince jsme se přemístili do Splitu, kde jsme strávili Vánoce a celé vánoční svátky. O tom ale až příště. Zatím budeme moc rádi, když budete naše ťapkání po Evropě sledovat na Instagramu (@zivotseshibainu) a samozřejmě se mě můžete ptát na cokoliv v diskusi pod článkem, ráda vám na vše odpovím.



PSÍ BLOG
Náš Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Náš Instagram: @zivotseshibainu



Komentáře

  1. Přeju vám krásný a pohodový zbytek svátků. Blog super (díky za tip na 4dox.cz - potřebovali jsme odborníky na postroje pro atypického psa a navíc jsou v Brně) a na instagramu se těšíme na každou fotku. A články z cest máme moc rádi. Jen tak dále. Ráďa a Kiliána von Útulková

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, že se vám blog líbí 😊 Také přeji krásné svátky a moc děkuji za sledování 😘

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Se psem k Balatonu

Balatongyörök Léto už sice pomalu končí, ale tento článek bude aktuální každý rok. Na začátku musím přiznat, že jsem byla dost skeptická vůči letní dovolené se psem. Přece jen je něco jiného, když vezmete psa na víkend po Čechách nebo někam na hory a něco jiného, když jedete k moři, v našem případě k Balatonu. Zpětně ale musím říci, že jsem byla moc ráda, že jsme ji vzali s sebou a to i přesto, že nás v mnoha ohledech omezovala a dovolená byla přece jen jiná, než kdybychom Šejminku s sebou neměli. Základní tipy, jak se psem k Balatonu: Hrad Sümeg Zařiďte si cestovní pas pro psa – zní to složitě, ale pas funguje jako očkovací průkaz. Dojděte si ke svému veterináři, který vám pas vystaví, a zároveň s tím psa naočkuje. Pokud tedy víte, že se psem budete chtít někdy vycestovat, nechte mu pas vystavit automaticky při očkování, protože jinak ho budete muset přeočkovat, i když ještě jeho očkování bude v platnosti. Po vystavení pasu, a tedy po přeočkování, může pes vycestov

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu? Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu.  Je shiba vycvičitelný pes?

Můj pes není liška!

Shiba-inu Miluji to, co Šejmi každý den vymyslí. Miluji její povahu, to jak je paličatá, dominantní, sladká a nádherná. Každý den děkuji za to, že ji mám. A jsem víc a víc hrdá na to, že je celá moje (naše). Vždy se dmu pýchou, když ji venčím a ona kráčí jako královna. Našlapuje zlehka, s noblesou. Nejen, že rozzáří můj den, ona rozzáří i celé město, kterým procházíme. Má hrdost snad ani nemůže být větší. Větší nemůže být ani má jistota, že je to ten nejkrásnější pes na celém světě (stejně tak, jako má tuhle jistotu každý majitel psa). Zaručeně. Tento krásný pocit mi může zkazit jen jediné. Typická věta kolemjdoucího: „Ty jo, ta vypadá jako liška“…. A z pocitu hrdosti je pocit marnosti. Někteří trvají na tom, že to určitě liška je. Jedna malá holčička se mě dokonce se strachem v očích ptala, co je to za zvíře a nevěřila tomu, že je to pes. Je to marné, je to marné, je to marné… No tak, můj pes vážně není liška! Já to musím vědět! Můj děda totiž mnoho let na vesnici liš