Přeskočit na hlavní obsah

Vánoční Plitvická jezera a jeden chlupáč

Zrodil se nám v hlavě jeden bláznivý nápad. Vánoční svátky se psem v Chorvatsku.

A tak se stalo. Sbalili jsme věci, psa, nikomu nic neřekli a 22. prosince se vydali na naši první vánoční dovolenou v zahraničí. Cíl naší cesty: Chorvatsko. Ráj paštikářů, země, kterou navštívil téměř každý Čech, a která, i kdybyste ji viděli milionkrát, má stále co nabídnout. 

My se nyní rozhodli, že strávíme Vánoce ve Splitu, ale ještě před tím jsme si udělali dvoudenní zastávku u Plitvických jezer, která budou navždy neodmyslitelně spjata se slavnou postavou Vinnetoua. Zastávku jsme udělali záměrně i kvůli psovi, protože se snažíme, aby nikdy nebyla Šejmi na cestě déle než osm hodin. Chceme totiž, abychom si cestování užívali nejen my, ale i pes, a nad osm hodin by to bylo pro všechny spíše trápení.

Ještě po cestě jsme pocítili hlavní výhody toho, že máme psa. Vzhledem k tomu, že jsme počítali s tím, že musíme nejpozději po čtyřech hodinách venčit, nekupovali jsme slovinskou dálniční známku, protože bychom stejně museli kvůli psovi sjíždět z dálnice. Ušetřili jsme peníze, udělali si krásnou zastávku na venčení u slovinského jezera Perniško a hlavně jsme se vyhnuli několikakilometrové zácpě na dálnici u hraničního přechodu, protože přece jenom nejeden Slovinec či Rakušan měl stejný nápad jako my, strávit svátky v Chorvatsku. 
Nyní ale k těm Plitvickým jezerům se psem. Ubytování jsme objednávali den dopředu a nebyl vůbec žádný problém sehnat apartmán, kam smí pes a kde má pobyt zdarma. Ubytovacích kapacit je totiž v oblasti mnoho a v zimě jsou nevyužity. Díky tomu máte na výběr z pěkných apartmánů i na poslední chvíli a za velmi příjemné ceny.

Nic nám tedy nebránilo 23. prosince navštívit Plitvická jezera. Zatímco ten den byla v Brně teplota sedm stupňů Celsia, na Plitvičkách bylo místy pod nulou. Myslím si, že ještě dlouho budeme všem povídat, jak jsme se jeli zchladit z Čech do Chorvatska. To bylo ale přesně to, co jsme chtěli. Navštívit toto místo v netradičním čase. Ne jako většina turistů v létě, ale právě v zimním období. Vyplatilo se to po všech stránkách. Parkování bylo zdarma, vstupné o 70 % levnější než v létě (55 kun na osobu), minimum turistů, místy byl sníh a všude kolem na nás dýchalo speciální vánoční kouzlo.

Věděli jsme, že jsou Plitvická jezera chorvatským klenotem, ale místo naše očekávání ještě předčilo. Spousta vodopádů, průzračná voda a nezapomenutelné scenérie. Díky počasí jsme sice mohli pouze k dolnímu jezeru, ale i tak jsme strávili na místě krásných pět hodin. Zážitek to byl také pro psa. Šejmi se stále zastavovala a kochala se nádhernými výhledy. Užívala si také to, že byla středem pozornosti. Většina přítomných turistů byli totiž Japonci, pro které je potkat japonského psa kdekoliv největším zážitkem. Součástí našeho výletu se tedy stalo několikaminutové neplánované pózování pro asijské cestovatele.


Na místě jsme si užili každou minutu. Všechny trasy byly dobře značené a až na pár výjimek i dobře schůdné. Problémy dělaly pouze některé části, kde byl led a muselo se chodit opravdu opatrně. Největší přidanou hodnotou byla každopádně kombinace Plitvických jezer a sněhu s minimem turistů, takže za nás tento zimní výlet vřele doporučujeme.

Pokud jste tedy váhali, zda vzít psa na Plitvičky, již neváhejte. Určitě si to s ním maximálně užijete. Navíc se za něj nic neplatí a pes může úplně všude. Tedy i na vláček a loď. Jedinou podmínkou je, že musí být na vodítku. Pokud by měl váš pes jakýkoliv problém s dopravními prostředky, okruh zvládnete i pěšky.

Plitvickými jezery ale naše cesta Chorvatskem neskončila. 24. prosince jsme se přemístili do Splitu, kde jsme strávili Vánoce a celé vánoční svátky. O tom ale až příště. Zatím budeme moc rádi, když budete naše ťapkání po Evropě sledovat na Instagramu (@zivotseshibainu) a samozřejmě se mě můžete ptát na cokoliv v diskusi pod článkem, ráda vám na vše odpovím.



PSÍ BLOG
Náš Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Náš Instagram: @zivotseshibainu



Komentáře

  1. Přeju vám krásný a pohodový zbytek svátků. Blog super (díky za tip na 4dox.cz - potřebovali jsme odborníky na postroje pro atypického psa a navíc jsou v Brně) a na instagramu se těšíme na každou fotku. A články z cest máme moc rádi. Jen tak dále. Ráďa a Kiliána von Útulková

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, že se vám blog líbí 😊 Také přeji krásné svátky a moc děkuji za sledování 😘

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…