Přeskočit na hlavní obsah

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

Výcvik pozitivní motivací
V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


  1. Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!
  2. Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.
  3. Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". 
  4. Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.
  5. Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.
  6. Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hledej", tím restartujete psa, ale neukončujete cvičení, stále sledujete upřeně bedýnku. Restart proveďte i ve chvíli, kdy již pes vypadá zmateně a neví dlouho, co má dělat. 
  7. Používají se upevňovače, tedy slova, která označují okamžik, za který přichází odměna. Například po slově "TEĎ" vždy následuje odměna, zatímco slovo "ANO" ukazuje psovi, že je na dobré cestě, ale ještě si odměnu nezaslouží.
  8. Každý cvik má svůj spouštěč (gesto).
  9. Při spouštěči je nutné měnit polohy. Například si určíte, že na sedni je zdvižený ukazováček. Toto gesto použijete jak ve stoje, tak v sedě, prostě v jiných polohách, aby si pes nespojil spouštěč s polohou těla.
  10. Ztěžuje se prostředí - Napřed cvik učíme v prostředí bez vnějších vlivů a následně ztěžujeme prostředí, ve kterém se cvik provádí. Přidávají se tedy rušivky. Ale pozor! Při přidávání rušivek byste měli snížit jedno kritérium. Například když pes zvládne povel zůstaň bez rušivek na pět metrů, tak venku snížíte požadovanou vzdálenost na dva metry.
  11. Místo, ze kterého přichází odměna má hodnotu. Při chůzi u nohy je to dotek na stehno, u přivolání se jedná o dotek na hrudník, u couvání odměna mezi psovi packy, ...)
  12. Výcvik vždy končí v nejlepším. Když pes udělá vše správně, ukončete výcvik. Nezkoušejte opakovat.
  13. Střídá se hra a výcvik. Během cvičení by se měla střídat hra s výcvikem. Zvláště u začátečníků se doporučuje, aby byly intervaly věnované na hru delší, než výcvik.
  14. Pozorujete předmět, se kterým pracujete. Například pokud učíte psa, aby stál na bedýnce, upřeně pozorujete bedýnku.
  15. Odměňuje se pouze jedno kritérium. Tedy buď vzdálenost, rušivka nebo čas.
  16. Jednotlivé kroky se neupevňují více než 5krát. Například při učení psa, aby stál na bedýnce, odměňujete např. čuchnutí k bedýnce pouze 5krát.
  17. Čím častější je odměňování, tím je větší šance na úspěch.
  18. Při zvládnutí cviku navozujete situace, aby pes udělal chybu. Protože chybami se i pes učí. Odměňujete ale pouze správné zvládnutí cviku.
  19. Povel je přidán až v konečné fázi. Až když pes cvik chápe, přidáváte slovní povel.
  20. Motivace na psovoda - zóna odměn. Odměňujete psa za otočení vaším směrem nebo když k vám přijde. Když se na vás podívá, větší odměna. Zvyšujte motivaci na psovoda zvláště v novém prostředí, aby se zvyšovala vaše hodnota vůči okolí.
Děkuji moc za sledování prvního psího blogu na: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/?fref=ts 

PSÍ BLOG
Náš Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Náš Instagram: @zivotseshibainu

Komentáře

  1. "pozitivní motivace" nic není je to navíc i nesmyslné seskupení dvou pojmů. To o čem píšete je to pozitivní POSILOVÁNÍ chování(positive reinforcement), a ten je součástí operantního podmiňování(operant conditioning) ;)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Se psem k Balatonu

Balatongyörök Léto už sice pomalu končí, ale tento článek bude aktuální každý rok. Na začátku musím přiznat, že jsem byla dost skeptická vůči letní dovolené se psem. Přece jen je něco jiného, když vezmete psa na víkend po Čechách nebo někam na hory a něco jiného, když jedete k moři, v našem případě k Balatonu. Zpětně ale musím říci, že jsem byla moc ráda, že jsme ji vzali s sebou a to i přesto, že nás v mnoha ohledech omezovala a dovolená byla přece jen jiná, než kdybychom Šejminku s sebou neměli. Základní tipy, jak se psem k Balatonu: Hrad Sümeg Zařiďte si cestovní pas pro psa – zní to složitě, ale pas funguje jako očkovací průkaz. Dojděte si ke svému veterináři, který vám pas vystaví, a zároveň s tím psa naočkuje. Pokud tedy víte, že se psem budete chtít někdy vycestovat, nechte mu pas vystavit automaticky při očkování, protože jinak ho budete muset přeočkovat, i když ještě jeho očkování bude v platnosti. Po vystavení pasu, a tedy po přeočkování, může pes vycestov

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu? Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu.  Je shiba vycvičitelný pes?

Můj pes není liška!

Shiba-inu Miluji to, co Šejmi každý den vymyslí. Miluji její povahu, to jak je paličatá, dominantní, sladká a nádherná. Každý den děkuji za to, že ji mám. A jsem víc a víc hrdá na to, že je celá moje (naše). Vždy se dmu pýchou, když ji venčím a ona kráčí jako královna. Našlapuje zlehka, s noblesou. Nejen, že rozzáří můj den, ona rozzáří i celé město, kterým procházíme. Má hrdost snad ani nemůže být větší. Větší nemůže být ani má jistota, že je to ten nejkrásnější pes na celém světě (stejně tak, jako má tuhle jistotu každý majitel psa). Zaručeně. Tento krásný pocit mi může zkazit jen jediné. Typická věta kolemjdoucího: „Ty jo, ta vypadá jako liška“…. A z pocitu hrdosti je pocit marnosti. Někteří trvají na tom, že to určitě liška je. Jedna malá holčička se mě dokonce se strachem v očích ptala, co je to za zvíře a nevěřila tomu, že je to pes. Je to marné, je to marné, je to marné… No tak, můj pes vážně není liška! Já to musím vědět! Můj děda totiž mnoho let na vesnici liš