Přeskočit na hlavní obsah

Výcvik pozitivkou úvod


Výcvik šib je téma samo o sobě. Objevují se názory, které říkají, že shibu prostě vycvičit nelze. Osobně se mi ale nejvíce líbí názor, že shibu nemá cenu cvičit, se šibou se musíte domluvit. Dnes už vím, že tenhle názor je nejbližší tomu, co se v reálu děje. Shiba je svá, paličatá, dělá věci s rozmyslem a nedělá věci, o kterých není přesvědčena, že mají význam. Není to žádný bláznivý ratlík, který bude skákat tak, jak pískáte. Na druhou stranu je shiba hrozně učenlivá, inteligentní. To jsou ty nejdůležitější předpoklady, se kterými se dá při výcviku pracovat.
Foto: Petra Marečková http://psipark.cz/aktuality

Naše začátky ohledně výcviku byly trochu chaotické a dodnes mě to mrzí. Byli jsme, co se týče výcviku psů, úplní začátečníci. Naším cílem bylo vycvičit psa a moc jsme nepřemýšleli nad tím jak. Vybrali jsme klasický cvičák, který nám doporučila známá. Na ten cvičák chodíme dodnes, takže tu rozhodně neříkám, že to byla chyba, ale bereme ho spíše jako další krok k socializaci Šejminky.
Jednoho dne mi kamarádka doporučila výcvik pozitivní motivací. Nikdy jsem o tom neslyšela a brala jsem to jako další názor na výcvik. Každopádně jsem si o tom zjistila nějaké informace, ale jelikož jsem si to nedokázala představit v reálu, tak jsem tomu dál nevěnovala pozornost. Ta přišla až s tím, když nám pozitivku doporučila i jedna paní na klubové výstavě shiba-inu. Když už to říká dav, musí na tom něco být a naše zvědavost narůstala. Paní nám doporučila i konkrétní místo. Jelikož výcvik probíhal v kryté hale, venku byla šílená zima a já jsem pod 15 stupňů celsia nepoužitelná, tak jsme se na pozitivku nadšeně přihlásili. V šesti měsících.

První tři hodiny jsme byli trochu v rozpacích. Nedokázali jsme si plně udělat názor a tlouklo se v nás porovnání klasického výcviku s pozitivkou. Kolem třetí hodiny se to začalo měnit. Já jsem byla rezolutně přesvědčena, že je pozitivní motivace pro shibu to nejlepší, přítel dával přednost klasice. Po 6 týdnech výcviku změnil názor i on.
Foto: Petra Marečková http://psipark.cz/aktuality


Hlavní rozdíl, když opominu metodu výcviku, vidím v tom, že při klasice vidíte výsledky ihned, při pozitivní motivaci je progres na začátku pomalý. Dnes již vím, že psovi déle trvá pochopit výcvik pozitivní motivací, ale o to více se pak cviky učí rychleji a hlavně trvaleji.

Pozitivka je z mého pohledu skvělá výcviková metoda. Pes se cviky nedriluje, pes se učí nad nimi přemýšlet. První úkol, který jsme na pozitivce dostali (ano, dostáváme domácí úkolyJ byl, abychom naučili psa nás vnímat. Zní to jednoduše, ale bylo to to nejtěžší na celém dosavadním výcviku. Až do toho domácího úkolu jsem si neuvědomila, že mě Šejmi nevnímá. Byla jsem s ní hodinu venku a ona za celou hodinu se na mne ani nepodívala. Jak mohla poslouchat, když ani nevěděla, že tam jsem. Dokonce ani když jsem na ni zavolala, mě většinou nevnímala. Rušivky byly vždy víc, než páníček.
Jak tedy naučit psa vnímat? „Jednoduše“. Jdete, zastavíte se a ani se nehnete, dokud se na vás pes nepodívá. Zní to jednoduše? Když jsme to zkoušeli poprvé, Šejmi se na mě za celých 15 minut (připadalo mi to jako věčnost) nehnutého stání ani nepodívala. Prostě shiba. Jenže po těch 15 minutách se na mě koukla a byla odměněna pamlskem. Ještě jsem to během procházky (spíše stání na jednom místě) vyzkoušela dvakrát. A podruhé to bylo už jen 8 minut…. A každou procházku se intervaly zkrachovaly. Dnes už na mě kouká pořád. Jakmile se zastavím, podívá se, co se děje. Pamlsek, nepamlsek. Když vás pes začne vnímat, uvědomí si, že tam jste, můžete ho o to jednodušeji trénovat dál. Můžu říct, že tenhle „cvik“ nám zabral nejvíce času, to ostatní proti tomu bylo jednoduché.

Foto: Petra Marečková http://psipark.cz/aktuality


Při cvičení pozitivky potřebujete dvě věci, pamlsky a trpělivost. Moře trpělivosti. A to zvláště, když trénujete shibu.

S výcvikem jsme pořád na začátku, Šejmi je osm měsíců, ale určitě budu informovat o tom, jak pokračujeme….

Pozn. Sledujte nás na FB: https://www.facebook.com/zivotseshibainu

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…