Přeskočit na hlavní obsah

Kaňon Emen - se psem na vodopády zapomeňte

Někdy můžete mít sebelepší plán, ale stejně vám ho něco zhatí. Většinou je to počasí, ale občas je oním zádrhelem dostupnost místa a když jedete se psem, problém může být ještě větší.

Trasa kolem bulharského kaňonu Emen začíná přibližně půl kilometru za stejnojmennou vesnicí. Jedeme štěrkovou cestou, na jejímž konci nás čeká místo, kde je vstup do jeskyně a začátek trasy. Je říjen a nikde nikdo. Jakmile zaparkujeme, přidává se k nám místní kočka, což Šejmi vítá jejím typickým polovrčícím "nadšením". Na místě je také altán, v jehož blízkosti je voda, kde se pes může napít. Když tedy zapomenete vzít vodu pro psa s sebou, nemusíte mít strach, že bude bez vody.

Kočka nás brzy opouští, protože nemá zapotřebí chodit na nějaký výlet a ještě s nějakým neustále vrčícím psem. Vylézáme docela strmou cestou nad kaňon a hned se nám odhalí překrásné výhledy. V dálce z vesnice slyšíme štěkot psů, ale jinak naprostý klid. Jen krajina, my a pes. Skály lemující řeku po celou dobu vzbuzují respekt, ale také ukazují, jak mocná je příroda.

Jdeme podél kaňonu a Šejmi je pořád něčím zaměstnána. Chytá nějaký hmyz, hlodavce a každou chvíli má tendenci chodit na okraj kaňonu. Její nulový pud sebezáchovy mě neustále fascinuje, ale moc dobře mi nedělá. "Ta jednou někam slítne.", pomyslím si.

Procházíme lesem a potkáváme menší "vodopádek", kde se opět pes může napít. Po chvíli se nám opět ukáže kaňon, vidíme již dřevěné lávky spojující obě strany. Hned je mi jasné, že tohle nebude úplně sranda, ale strašně moc se chci dostat na druhou stranu a vidět vodopád. Docela obtížné je najít cestu k těm lávkám, je tam několik přístupů a každý se nám zdá dost nebezpečný. Vyhodnotíme to tak, že prostě jednu cestu riskneme, ale samotný přístup k lávkám je šílený. Dřevěné žebříky, které k nim vedou, jsou ztrouchnivělé, sem tam jim chybí příčka a přístup je hrozně zarostlý. Přítel s obtížemi po jednom takovém slézá, aby narazil na další dlouhý, na kterém jsou ty příčky pouze tři. Teoreticky by se to slézt dalo, ale cesta nahoru by byla obtížná.

Koukneme ještě na lávky, které sami o sobě nevypadají moc bezpečně a rozhodneme se naši snahu vzdát, protože zvládnout tohle vše ještě se psem, kdy každý špatný krok může skončit neštěstím, už za to riziko opravdu nestojí. Ještě si lehnu na břicho, pomalu se přisunu na okraj kaňonu a snažím se alespoň takhle vidět vodopád, ale neúspěšně. Nikde ani noha, jen my a jedno, podle mne i zpětně, správné rozhodnutí. Pomalu se vracíme zpět, ale nejsme smutní, protože ten výlet za to stál i tak. Věřím, že je mnoho cestovatelů, kteří by to zvládli a věřím, že se najde i nějaký cvok, co by to dal se psem, ale za mne je to riziko moc vysoké.

Alespoň si ještě uděláme malý piknik na vrcholu kaňonu a máme pocit, že nám patří celý svět. Slunce na nás svítí, je říjen, jsme v Bulharsku a je nám krásně.

Když pak dorazíme k autu, koukneme ještě do jeskyně, která je pro nás tím jediným zklamáním. Sedáme do auta a najednou si uvědomíme, že nám na kapotě spí, do kubíčka schoulená, kočka. Je zlatá. Položím jí na zem Šejminky pamlsky, seskočí k nim a je vděčná. Sedneme do auta a odjíždíme, ale já ji ještě z dálky pozoruji. Toho malého kočičího hlídače kaňonu. A já vím, že je tam stále. Sedí tam a čeká na další turisty, kteří budou chtít vidět ten nádherný kaňon Emen.


PSÍ BLOG
Náš Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Náš Instagram: https://www.instagram.com/zivotseshibainu/
YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCtk6zew9hOR7PPfK7ezr_5A/featured?disable_polymer=1



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Se psem k Balatonu

Balatongyörök Léto už sice pomalu končí, ale tento článek bude aktuální každý rok. Na začátku musím přiznat, že jsem byla dost skeptická vůči letní dovolené se psem. Přece jen je něco jiného, když vezmete psa na víkend po Čechách nebo někam na hory a něco jiného, když jedete k moři, v našem případě k Balatonu. Zpětně ale musím říci, že jsem byla moc ráda, že jsme ji vzali s sebou a to i přesto, že nás v mnoha ohledech omezovala a dovolená byla přece jen jiná, než kdybychom Šejminku s sebou neměli. Základní tipy, jak se psem k Balatonu: Hrad Sümeg Zařiďte si cestovní pas pro psa – zní to složitě, ale pas funguje jako očkovací průkaz. Dojděte si ke svému veterináři, který vám pas vystaví, a zároveň s tím psa naočkuje. Pokud tedy víte, že se psem budete chtít někdy vycestovat, nechte mu pas vystavit automaticky při očkování, protože jinak ho budete muset přeočkovat, i když ještě jeho očkování bude v platnosti. Po vystavení pasu, a tedy po přeočkování, může pes vycestov

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu? Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu.  Je shiba vycvičitelný pes?

Recenze GRANULE MARP

Na trhu najdeme spoustu krmiv a vyznat se v nich je opravdu složité. Budu se tedy snažit vám hledání toho správného usnadnit a psát postupně recenze na jednotlivá krmiva. Dnes se podíváme na holistické  krmivo MARP (Lamb ALS ). Vůně a velikost granulí MARP Napřed jsem se zaměřila na to základní, co zjistíte u těchto granulí sami. Jakmile otevřete pytel, ucítíte silnou vůni jehněčího masa, což pokládám za velké plus. Již jsem měla v ruce pár granulí, které smrděly vyloženě jak Magi a měly do přírodní vůně na míle daleko. Granule MARP tedy krásně voní jehněčím . Dalším plusem je to, že granule jsou drobné .  Nevím jak ostatní psi, ale náš pes má raději drobnější granule. Menší velikost ocení i starší psi. Hlavní výhoda krmiva MARP Za úplně tu největší výhodu pokládám to, že se jedná o krmivo bez obilovin , je tedy vhodné pro psy s potravinovou alergií . Další jeho předností je vysoké procento proteinů ze živočišných zdrojů a z pohledu chuťových pohárků psa i to, že obsahuje čerst