Přeskočit na hlavní obsah

V čem je jiné cestování se psem

Cestovat se psem má mnoho specifik. Něco vám dává, ale také něco bere. Každopádně je jiné a já bych si teď chtěla chvíli povídat o tom, v čem.

Asi to nejlépe ukáži, když se vrátím v čase do doby, než jsme měli psa. Hodně jsme cestovali po světě a impulzivně jsme se rozhodovali. Ve čtvrtek jsme si řekli, že chceme vidět Dublin a v pátek jsme již seděli v letadle. Během roku jsme pak dali jednu až dvě vzdálenější destinace. A teď? Vše je úplně jinak. Změnilo se toho hodně. Změnila se ta spontánnost, možnost dálkových letů a letů obecně. Díky tomu, že nemůžeme využívat letadlo, pokud tedy nechceme dát psa do zavazadlového prostoru, došlo u nás k výraznému zpomalení cestování. Cesta někam, nám již netrvá tři hodiny, ale dvanáct, a to si pak člověk hodně rozmyslí, kdy jede a kam. Cesty se zároveň prodražují, protože místo pár stovek za akční letenku, dáme tisíce do benzínu, za mýto a dálniční známky.

Ale ... na druhou stranu máme všude k dispozici auto, vidíme cestou nádhernou krajinu a podíváme se i na místa, která bychom bez psa vynechali. Více tíhneme k přírodě, protože se z poznávání měst pomalu přesouváme k poznávání hor a všemožných přírodních krás. Ne, že bychom to dříve nedělali, ale teď je to prostě intenzivnější. Změnilo se také naše plánování tras. Dáváme přednost místům bez lidí a úplně vynecháváme turistické sezóny. K moři jezdíme na jaře, na podzim i v zimě, zatímco v létě dáváme přednost horám a severnějším státům.

Když máte psa, musíte se v mnohém uskromnit, mnoho věcí dělat jinak, ale rozhodně to není nic, co vás výrazným způsobem omezuje. Jen si musíte zvyknout na to, že musíte hlídat pravidla vstupu do konkrétní země se psem, zastavovat každé čtyři hodiny na venčení a smířit se s tím, že ne každý hotel akceptuje psa. To je asi ten největší problém, když cestujete po Evropě, a zvláště, když objednáváte ubytování při nějakém road tripu na poslední chvíli. Kolikrát se nám již stalo, že jsme museli zvolit dražší ubytování, protože v tom levnějším nesměl být pes. A kolikrát jsme řešili i to, že jsme za psa platili téměř stejně jako za lidi, a často jsme ani dopředu nevěděli kolik. Tento problém budete mít například v Rakousku či Maďarsku, zatímco v Rumunsku a Bulharsku je ve většině ubytování pes zdarma.

Jo a vlastně ještě jedna věc. I na dovolené si neodpočinete od venčení, protože nevím, jak vaši psi, ale ten náš rozhodně není samovenčící. Navíc je to shiba-inu, která si neznečistí své teritorium, za které pokládá okruh dvou kilometrů od ubytování, takže se z každé procházky stává několika kilometrová túra s nulovou tepovou frekvencí, protože se samozřejmě musí vším kochat.

Cestování se psem má řadu specifik. Radostí i strastí. Vše se dá ale vyřešit, naplánovat a zoptimalizovat. Vezměte psovi pas, zabalte mu vodu, granule a pelíšek a hurá na cestu po Evropě.



PSÍ BLOG
Náš Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Náš Instagram: @zivotseshibainu
YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCtk6zew9hOR7PPfK7ezr_5A/featured?disable_polymer=1

Komentáře

  1. Mirko a Šejmi,

    děkuji za hezké články a příspěvky na instagramu. Moc ráda vás sleduju.

    Miri, u Tebe, jak úžasně popisuješ proměnu z necestování v cestování s přítelem a pak v cestování ve třech. Rasu Šejminky (promiň, jestli to jméno komolím) jsem dříve neznala a jsem ráda, že můžu nahlídnout do života psů i jiné rasy. Já si třeba až na výjimky v civilizaci venčení bez vodítka představit neumím.

    Před dvěma týdny jsem potkala v Mikulově na Svatém kopečku dvojici, která měla štěně. S Kiliánou se hned skamarádili. A já jsem se blýskla znalostí ... prý: "to je shiba, že?" Oba dva i štěně tímto zdravím, bavili jsme se totiž o vás a vašich stránkách.

    A moc děkuji za tip na postroje a vodítka www.4dox.cz. Kili je nestandardní "materiál" a já jsem moc vděčná za jejich kamenný obchod v Brně. Postroj na míru se už šije.

    Mějte se krásně, užívejte si sníh a třeba se někdy v tom Brně a okolí potkáme,
    Ráďa a Kiliána
    http://radinsen.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, děkuji moc za příspěvek. Jste hodná a jsem moc ráda, že se Vám blog líbí. Mějte se moc krásně...

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…