Přeskočit na hlavní obsah

Pro psí oči i sníh v Chorvatsku najdeme

Zatímco Maruška ve slavné pohádce hledala jahody, my si dali daleko odvážnější cíl, a to najít v Chorvatsku sníh. Pro ty psí oči, pro které bychom udělali vše, klidně i snesli modré z nebe.

Vlastně nás to napadlo dne 30. prosince, když jsme navštívili jezero Peručko. Dívali jsme na průzračnou vodu obklopenou horami, jejichž vrcholky byly pokryty bílým zlatem. Něčím, co náš pes naprosto miluje a i já se díky němu naučila mít ráda.

Po výletu přítel sedl k počítači a hledal pravděpodobná místa, kde by se mohl nacházet sníh, protože těžko bychom se vyškrábali až úplně na vrchol pohoří Svilaja. Našel obec Zelovo a u ní turistickou trasu Zelovo-Orlove stine, osmikilometrový výlet s relativně pozvolným stoupáním. To bylo vše, co jsme potřebovali vědět.

Byl Silvestr a ve Splitu, kde jsme trávili svátky, rtuť teploměru vyšplhala nad 10 °C. Sem tam byla slyšet v dálce petarda, ale nám to nevadilo, protože jsme utíkali za klidem. Přestože máme psa, který se petard nebojí, táhlo nás to do přírody a do klidu. Chtěli jsme mít krásného Silvestra, být spolu a být šťastni. 

GPSka nás samozřejmě táhla tím největším tankodromem, ale po zkušenostech z rumunských silnic, jak nás, tak ani naše auto, již nic nepřekvapí. Dojeli jsme do obce Zelovo, kde nám mimochodem děti hodily petardu přímo před auto. Klid se tedy úplně nekonal, alespoň do chvíle, než jsme se vydali na výlet.

Zaparkovali jsme za obcí a vyrazili po naplánované trase. Už když Šejmi seskakovala z auta, věděla jsem, že je šťastná, a že tohle se nám moc povedlo. Začala se točit jak blázen, skákat do sněhu a nasávat vůni přírody.

Jako správný lovecký pes musela vstřebat čumáčkem všechny pachové stopy a do detailu prozkoumat každou sněhovou vločku. S každým krokem, při kterém jsme se vzdalovali vesnici, jsme pociťovali hlubší a hlubší ticho, až byly slyšet pouze naše kroky ve sněhu a zrychlený dech.

Koukala jsem na Šejminku a byla jsem tak moc šťastná. Je nejen krásné, že takovéto okamžiky můžete zažívat se psem, ale také to, že je vůbec může zažívat ten pes. Pes cestovatel. Nikdy by mě nenapadlo, že se někdy budu v Chorvatsku brodit sněhem, natož to, že po sobě s přítelem budeme házet na Silvestra sněhové koule za radostného lítání našeho psa. Ale stalo se to. Byli jsme v Chorvatsku bez turistů.

Tak pamatujte, že je úplně jedno, zda jste jen dva, se psem, s dítětem, s přáteli, ale vždy si můžete vykouzlit netradiční zážitky a zažívat netradiční dobrodružství. Musíte jen chtít, jít tomu naproti, přestat se bát a nehledat výmluvy. Cestujte, poznávejte, nacházejte a dělejte šťastnými ty, co máte vedle sebe. Jako jsme my udělali ze Šejminky toho nejšťastnějšího psa.


PSÍ BLOG
Náš Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Náš Instagram: @zivotseshibainu
YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCtk6zew9hOR7PPfK7ezr_5A/featured?disable_polymer=1

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…