Zdravé psí sušenky

Vlastní recept na zdravé psí sušenky, které Šejmi naprosto miluje. Mohu říct, že jsem sama překvapena, protože jí jen tak něco nechutná. Pokud nás sledujete na Instagramu (@zivotseshibainu) tak jste mohli vidět, jak si sušenky zamilovala.

Suroviny na játrové sušenky

270 g očištěných kuřecích jater
250 g ovesných vloček
2 žloutky
1 velká mrkev

Postup přípravy

Příprava je naprosto jednoduchá. Vložíte do mísy játra, ovesné vločky a 2 žloutky a vše rozdrtíte tyčovým mixérem. Chvíli to trvá než se vytvoří rozdrcená hmota. Mně se dlouhou dobu zdálo, že je tam těch vloček moc, ale nebylo, bylo jich akorát. Když je již vše rozdrcené, přidáme na jemno nastrouhanou mrkev a jen zlehka promixujeme tyčovým mixérem. Celou směs rovnoměrně naneseme na plech o výšce cca půl centimetru.

Vložíme do předehřáté trouby a pečeme při 160 °C 8 minut. Potom plech vyndáme z trouby a vykrajovátkem vykrojíme libovolné tvary, odkrojky necháme také na plechu a opět vložíme do trouby, kde pečeme dalších cca 8 minut.

Sušenky hlídejte, ať se vám nepřipálí, protože doba pečení závisí na tloušťce těsta a samozřejmě vaší troubě. Sušenky vyndaváte ještě měkké. Vyndané vám potom na plechu mírně ztvrdnou, ale přesto budou uprostřed vláčné.

Poznámka k receptu.

Mohou psi játra? Ano, ale v malém množství a ne pravidelně. Syrová játra nebo časté podávání jater vařených může mít totiž za následek toxicitu vitaminem A.
Mohou psi ovesné vločky? Ano, jsou dokonce pro ně velmi zdravé. Posilují kosti, uklidňují nervový systém apod. Většinou se doporučuje je podávat rozvařené ve vodě, protože jsou tak lépe pro psy stravitelné. Opět platí, všeho s mírou.

PSÍ BLOG
Náš Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Náš Instagram: @zivotseshibainu

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Se psem k Balatonu

Balatongyörök Léto už sice pomalu končí, ale tento článek bude aktuální každý rok. Na začátku musím přiznat, že jsem byla dost skeptická vůči letní dovolené se psem. Přece jen je něco jiného, když vezmete psa na víkend po Čechách nebo někam na hory a něco jiného, když jedete k moři, v našem případě k Balatonu. Zpětně ale musím říci, že jsem byla moc ráda, že jsme ji vzali s sebou a to i přesto, že nás v mnoha ohledech omezovala a dovolená byla přece jen jiná, než kdybychom Šejminku s sebou neměli. Základní tipy, jak se psem k Balatonu: Hrad Sümeg Zařiďte si cestovní pas pro psa – zní to složitě, ale pas funguje jako očkovací průkaz. Dojděte si ke svému veterináři, který vám pas vystaví, a zároveň s tím psa naočkuje. Pokud tedy víte, že se psem budete chtít někdy vycestovat, nechte mu pas vystavit automaticky při očkování, protože jinak ho budete muset přeočkovat, i když ještě jeho očkování bude v platnosti. Po vystavení pasu, a tedy po přeočkování, může pes vycestov

Číst více »

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu? Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. Je shiba vycvičitelný pes?

Číst více »

Můj pes není liška!

Shiba-inu Miluji to, co Šejmi každý den vymyslí. Miluji její povahu, to jak je paličatá, dominantní, sladká a nádherná. Každý den děkuji za to, že ji mám. A jsem víc a víc hrdá na to, že je celá moje (naše). Vždy se dmu pýchou, když ji venčím a ona kráčí jako královna. Našlapuje zlehka, s noblesou. Nejen, že rozzáří můj den, ona rozzáří i celé město, kterým procházíme. Má hrdost snad ani nemůže být větší. Větší nemůže být ani má jistota, že je to ten nejkrásnější pes na celém světě (stejně tak, jako má tuhle jistotu každý majitel psa). Zaručeně. Tento krásný pocit mi může zkazit jen jediné. Typická věta kolemjdoucího: „Ty jo, ta vypadá jako liška“…. A z pocitu hrdosti je pocit marnosti. Někteří trvají na tom, že to určitě liška je. Jedna malá holčička se mě dokonce se strachem v očích ptala, co je to za zvíře a nevěřila tomu, že je to pes. Je to marné, je to marné, je to marné… No tak, můj pes vážně není liška! Já to musím vědět! Můj děda totiž mnoho let na vesnici liš

Číst více »

Život se shiba-inu

Prohledat tento blog