Přeskočit na hlavní obsah

Na návštěvě u Drákuly

Jak se náš pes dobrodruh rozhodl navštívit Drákulův hrad, vyjít při tom 1470 schodů, kochat se nádhernými výhledy a podívat se, jak Drákula popravoval zločince a své nepřátele.

O tom, jaký byl Drákula moc "hodný" pán, koluje mnoho legend. Byl znám svou nelidskou krutostí, se kterou nechával usmrcovat své oponenty a válečné zajatce. Nejhorší je snad pověst o tom, jak pořezal svoji těhotnou milenku tak, až jí z břicha vyhřezl plod, který si následně vystavil ve své ložnici.

My máme Drákulu spíše spojeného se stejnojmenným románem, ve kterém je popisován jako krvelačný upír. Právě velké množství legend a pověstí láká každoročně mnoho návštěvníků Rumunska k jeho hradu. Není se tedy čemu divit, že přilákal i jednoho chlupatého cestovatele z Čech.

Většina turistů navštíví drákulův hrad Bran, kde ve skutečnosti Drákula nikdy nežil. My proto tuto turistickou atrakci přeskočili a vydali se na hrad Poenari, který lze jako jediný spojovat se životem hraběte Vlada III. Draculy.

Jedná se spíše o zříceninu hradu, která se nachází v údolí řeky Arges u Fagarašských hor a slavné silnice Transfagarasan. Hrad stojí na vysokém svahu a vede k němu lesem 1 470 schodů. Za normálních okolností by byl výstup trochu "fuška", ale když tři týdny v kuse ťapkáte po Evropě, ani se při tom nezapotíte.

My si opět užívali toho, že jsme byli v Rumunsku v říjnu, a tak jsme potkali pouze minimum turistů. Za to nám velkou část cesty dělal doprovod místní pes, kterého jsme za tuto službu náležitě u auta odměnili Šejminky granulemi.

Nevím, zda to bylo tím množstvím legend, které se k místu vztahují, ale celý výlet byl opravdu zvláštní, až mystický. Přece jen zde mnoho lidí přišlo o život a pouhé uvědomění si toho, nahánělo hrůzu. Bez ohledu na to, že z hradu zbyly opravdu jen trosky, naše fantazie pracovala dokonale.
Na vrcholu jsme zaplatili pouze symbolické vstupné a se psem nebyl opět žádný problém. Nikomu nevadil, nic se za něj neplatilo a ani nemusel být na vodítku, i když ten náš samozřejmě byl.

A co je na hradě k vidění? Uvidíte pouze pozůstatky hradeb, repliku popraviště a naskytnou se vám krásné výhledy na Fagaraš a řeku Arges. Vše v kombinaci s krásnými barvami podzimu a silou pověstí působilo neskutečně a určitě návštěvu doporučuji. Se psem i bez psa, ale za to s velkou dávkou fantazie. 

Takže cestujte se psem, protože díky němu si uvědomíte, že #zivotjepsina. Já vám to ale pro jistotu budu připomínat na Facebooku a Instagramu @zivotseshibainu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…

Výcvik pozitivkou úvod

Výcvik šib je téma samo o sobě. Objevují se názory, které říkají, že shibu prostě vycvičit nelze. Osobně se mi ale nejvíce líbí názor, že shibu nemá cenu cvičit, se šibou se musíte domluvit. Dnes už vím, že tenhle názor je nejbližší tomu, co se v reálu děje. Shiba je svá, paličatá, dělá věci s rozmyslem a nedělá věci, o kterých není přesvědčena, že mají význam. Není to žádný bláznivý ratlík, který bude skákat tak, jak pískáte. Na druhou stranu je shiba hrozně učenlivá, inteligentní. To jsou ty nejdůležitější předpoklady, se kterými se dá při výcviku pracovat. Foto: Petra Marečková http://psipark.cz/aktuality
Naše začátky ohledně výcviku byly trochu chaotické a dodnes mě to mrzí. Byli jsme, co se týče výcviku psů, úplní začátečníci. Naším cílem bylo vycvičit psa a moc jsme nepřemýšleli nad tím jak. Vybrali jsme klasický cvičák, který nám doporučila známá. Na ten cvičák chodíme dodnes, takže tu rozhodně neříkám, že to byla chyba, ale bereme ho spíše jako další krok k socializaci Šejmin…

Strach psů z petard a co s tím

Silvestr je pro nás spojen s pořádáním oslav a veselím, bohužel ale také s petardami a ohňostroji. Zatímco nás tyto oslavy většinou nechávají klidnými, pro psy jsou velmi stresujícím obdobím. Jsou psi, kteří jsou doslova paničtí a bohužel se najdou i případy, kdy jejich strach skončí tragicky.



Proč se psi bojí petard? Hlavní důvody, proč se psi bojí petard, jsou dva. Prvním je samotný zvuk rachejtlí. Psi mají totiž