Přeskočit na hlavní obsah

Road trip se psem po Evropě? Neskutečná jízda

28 dnů, 6 evropských zemí, 5 470 km autem a nespočet kilometrů v nohách a tlapkách. To je jen malý výčet toho, co jsme letos na přelomu září a října zvládli se psem. Byla to neskutečná jízda, která s sebou přinesla spoustu zážitků, mnoho poznání, ale i řadu rad, se kterými bych se s vámi ráda v mých článcích podělila.

Na začátek chci říct, že nepatřím  k těm, kteří musejí s sebou psa tahat úplně všude. Ráda si odskočím na pár týdnů do Asie nebo vypnu na nějakém eurovíkendu. A také se přiznám k tomu, že jsem byla vůči měsíční cestě se psem docela skeptická. Viděla jsem mnoho negativ, které takovéto cestování s sebou přináší. Hlavně to, že musíte na psa brát maximální ohledy a v mnohém se mu musíte přizpůsobit. O to více jsem ale teď v šoku z toho, jak to bylo úžasné. Nikdy bych si nemyslela, že road trip se psem může být tak báječný.

Při plánování cesty jsme mysleli na to, abychom zažili vše, aby cesta byla maximálně pestrá, a to se také povedlo. Jeden den jsme chodili kolem vodopádů, další byli na pláži, abychom se vzápětí dívali na zasněžené vrcholky hor a poznali mnoho míst zapsaných na seznamu UNESCO. Za jeden měsíc jsme zažili tři roční období. Léto, podzim a zimu. Spali ve stanu, v apartmánech i v luxusních hotelech.
Vyzkoušeli jsme vše a právě to dělalo pro nás tuto cestu výjimečnou. A pak ta volnost, když se rozmýšlíte ze dne na den, kdy vás nic nesvazuje a kdy si vše uzpůsobujete tomu, jak to v daný okamžik cítíte.

Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. A to vše s jednou malou chlupatou kuličkou štěstí, která si užívala každou minutu, kochala se neskutečnou krajinou a zažívala mnohá dobrodružství, se kterými vás budu postupně seznamovat.

Jinak musím přiznat, že jsme tuto trasu zvolili záměrně, protože jsem neustále narážela na spoustu negativních názorů, které se týkaly cestování se psem po Balkáně. Proto bych vám ráda v následujících článcích ukázala, že se opravdu není čeho bát. Budu se s vámi dělit o naše zážitky a ukáži vám, jak skvělé může cestování se psem být. Nejen pro vás, ale i pro něj.

Už jen to, že se mu najednou páníčci nonstop věnují, ale zároveň poznává věci a podněty, které do té doby neznal. A Šejminka těch nových podnětů zažila opravdu mnoho. Vzpomínám na ty chvíle, kdy poprvé viděla moře, běhala krajinou plnou horských koz a oveček, na chvíle, kdy poprvé zahlédla vodní buvoly nebo zažila svoji premiéru na trajektu. Myslím na ty okamžiky, jak fascinovaně pozorovala létající racky nad mořskou hladinou,  kdy jela lanovkou bez kabiny či šlapala lesem na Drákulův hrad. A ten její šťastný výraz, který měla každý den. To jsou zážitky a chvíle, které vás hřejí u srdce, a vy víte, že cesta po Evropě se psem byla jedno z vašich největších dobrodružství. Takže se těšte na další články, inspirujte se a buďte #aktivnisepsem.

Sledovat nás můžete na Facebooku a Instagramu (@zivotseshibainu)






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…