Přeskočit na hlavní obsah

Pohádkový řecký ostrov Thasos. Se psem.




Na Řecku miluji úplně všechno. Každý kámen, každou památku, jídlo, moře, celkovou atmosféru a hlavně ty všechny usměvavé a pohodové lidi. A tak padlo rozhodnutí, že při našem road tripu se psem po Evropě dojedeme až na řecký ostrov Thasos.

Malou zastávku jsme si udělali ještě na pevnině, u nádherného řeckého jezera Kerkini, ale pak následujících 10 dnů patřilo pouze Thasosu.

Na Řecko jsem se opravdu těšila, hlavně na to, jak náš pes zažije mnohá svá poprvé. Šejmi jela poprvé na trajektu, poprvé viděla létající racky nad vodní hladinou, poprvé viděla moře, poprvé se hrabala v písku na pláži, poprvé viděla antické památky a západy slunce nad mořem.


Mohu říct, že nás od samého začátku Thasos uchvátil. Krásná krajina, všude čisto, nikde žádní volně pobíhající psi a na konci září minimum turistů. Prostě ideální místo na dovolenou se psem.


Právem se tento ostrov nazývá "zelený smaragd v Egejském moři". Naleznete zde totiž velké množství lesů, které v kombinaci s mořem a hornatým povrchem působí naprosto pohádkově. Sama jsem již na několika řeckých ostrovech byla, ale Thasos přece jen v mém srdci zanechal tu nejhlubší stopu.

Již samotným zážitkem byla cesta trajektem. Šejmi byla chvíli nervózní, ale nakonec si cestu užívala. Pozorovala trajekt prorážející vlny, stejně jako létající racky nad její hlavou. A ten její výraz, když viděla poprvé moře ...

Ubytovali jsme se v městečku Limenaria, asi 40 km od hlavního města ostrova. Byla to ta nejlepší volba, protože Limenaria nabízí vše, co od dovolené můžete požadovat. Jedná se o krásné přístavní městečko, jehož dominantu tvoří zámeček Palatami, který se nachází na skále nad městem a který jsme mnohokrát navštívili při večerním venčení.  Město je plné taveren, kaváren, malých obchůdků, ale i možností ke koupání. Nejlepší pláží je bezpochyby Trypiti, ale my se většinou přemisťovali autem na pláž mezi Limenarií a Limenasem, kterou jsme měli jen pro sebe, což bylo pro nás i pro psa naprosto ideální.


Za deset dní, které jsme na ostrově strávili, jsme ho projeli úplně celý a jen těžko se mi hledá místo, které bych v tom všem vypíchla. Asi nejsilnějším zážitkem bylo pro mě navštívení kláštera archanděla Michaela, což bylo paradoxně jediné místo, kam nemohl na ostrově pes. Klášter je zasazen úplně na tom nejkrásnějším místě na ostrově, na vysoké skále. Ten výhled, který se vám naskytne, ještě než projdete branou kláštera, je až dechberoucí. A celé to místo ... wau. Ten klid, ta vnitřní čistota, ta jemnost, dokonalost a křehkost. I kdybych měla k dispozici milióny slov, nedokázala bych ho nikdy dokonale popsat.


Na Thasosu jsme našli i mnoho romantických vesniček, například Theologos či Maries, ale naším favoritem byla téměř neosídlená vesnička Kastro, se starými hradbami a malým kostelem. Udělali jsme si také krásný výlet k přírodnímu bazénu Giola či do vesničky Aliki, kde se nachází archeologická zóna s antickými vykopávkami a starobylým mramorovým lomem. Každé místo bylo bezproblémové pro výlet se psem. Nikde jsme neměli žádný problém s pohybem psa a vždy jsme ho mohli vzít do jakékoliv taverny či kavárny.

Své si na ostrově najdou i milovníci dlouhých túr a horské turistiky. My například navštívili nejvyšší vrchol Ypsarion, mající 1 204 m n. m. Vydat se na něj můžete z městečka Potamia, ze kterého vás čeká několikahodinové stoupání. My jsme již na začátku října nepotkali na trase žádného turistu, takže o to větší zážitek to pro nás byl. Nejen kvůli naprostému tichu, ale i díky kouzelným barvám začínajícího podzimu.

Na Thasos se tedy nebojte jet se psem. Doporučuji zvolit k cestě období na konci září, kdy již není takové vedro, ale přesto se stále dá v moři koupat, ale hlavně chodit i na všechny výlety se psem.

Krásná příroda, průzračné moře, dechberoucí výhledy, romantické vesničky a úžasní lidé. To je Thasos. Ráj na zemi, na který se nemusíte bát vzít s sebou svého psa.

PSÍ BLOG
Náš Facebook: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/
Náš Instagram: @zivotseshibainu

                                           



















Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…