Přeskočit na hlavní obsah

Terčino údolí se psem

Autor:
Tereziino údolí se psem
Tereziino údolí
Tohle je jeden z výletů, který doporučuji opravdu ráda. Terčino, nebo chcete-li Tereziino, údolí najdete u Nových hradů na Budějovicku a je to jedno z těch míst, která vybízejí k příjemnému prázdninovému výletu.

Trasa výletu je naprosto nenáročná. Hlavní atrakcí místa je uměle vybudovaný vodopád, ke kterému se dostanete po necelých dvou kilometrech chůze po naprosté rovině. Mezi bránou a vodopádem si navíc můžete udělat přestávku u dvou místních restaurací, ale od restaurace Tereziiny lázničky, kde jsme jedli my, nečekejte žádný kulinářský zážitek.

Kdo má raději delší trasy, může se vydat okruhem kolem celého Tereziina údolí, který má cca deset kilometrů. Pokud tedy neuhnete z trasy a nepůjdete 12, jako my. Všude je totiž zelená turistická značka a když na rozcestí máte na obě cesty zelenou, těžko se určuje, kudy jít. Jděte okruh tak, abyste k vodopádu došli až na konci. Na delší trase již nebudete tolik potkávat lidi, protože i přes plné parkoviště u vstupní brány nakonec zjistíte, že většina lidí se jde podívat pouze k vodopádu. Nemusíte se tedy bát, že toto místo bude šíleně turistické. Hodně lidí bude jen u vodopádu. Díky tomu jsme měli i velkou část výletu psa na volno.

A čím je tedy toto místo tak výjimečné? Je to jedno z těch míst, které je naprosto fotogenické. Romantika a klid se vás budou dotýkat na každém kroku. I delší okruh nabízí příjemnou lesní cestu s minimálním převýšením, takže ho zvládne opravdu každý. Jen vozíčkářům a lidem se sníženou pohyblivostí, doporučuji krátkou cestu k vodopádu.
Ještě něco k historii místa a co zde uvidíte.
Terčino údolí je lesopark v údolí říčky Stropnice, který vybudoval v 18. století hrabě Jan Nepomuk Buquoy pro svoji manželku. Místo je Národní přírodní památkou.

Najdete zde řadu cizokrajných dřevin, historických staveb, rybníčků a již zmiňovaný uměle vytvořený vodopád.

Jednou z historických staveb je tvrz Cuknštejn, která patří mezi nejzachovalejší památky svého druhu v Jižních Čechách.

Najdete zde také Švýcarský dům, Hamerský dům a Kolářův dům postavený ve stylu anglické neogotiky. Své kouzlo má i Modrý dům, který byl postaven ve stylu empíru a biedereieru na začátku 19. století a ze kterého se bohužel dochovaly pouze trosky. 

Modrý dům
Každopádně každá ze staveb dokonale zapadá do místní krajiny a dělá z oblasti opravdu výjimečné místo.

Celým údolím, které se rozkládá na ploše 138,29 ha, vedou dvě naučné stezky.

Cena vstupu a parkování

 Vstup na místo je zcela zdarma. My parkovali u druhé brány a tam se neplatilo ani parkovné. U hlavní brány je parkování za poplatek. (jsou od sebe cca 200 metrů)

Terčino údolí se psem

Se psem je přístupné celé Terčino údolí. Delší trasa je ideální pro psa na volno. Díky mnoha potůčkům, rybníčkům, ale i vodopádu má pes po celou trasu dostatek možností k pití. I přesto ale doporučuji vzít s sebou vodu, zvláště pokud půjdete během letních veder.

Malý tip

Když již budete kousek od Rakouska, zajeďte si do nedalekého Gmündu  na nákupy ;)

Všechny naše výlety můžete sledovat na našem Facebooku: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/?ref=ts&fref=ts




Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Se psem k Balatonu

Autor:
Balatongyörök Léto už sice pomalu končí, ale tento článek bude aktuální každý rok. Na začátku musím přiznat, že jsem byla dost skeptická vůči letní dovolené se psem. Přece jen je něco jiného, když vezmete psa na víkend po Čechách nebo někam na hory a něco jiného, když jedete k moři, v našem případě k Balatonu. Zpětně ale musím říci, že jsem byla moc ráda, že jsme ji vzali s sebou a to i přesto, že nás v mnoha ohledech omezovala a dovolená byla přece jen jiná, než kdybychom Šejminku s sebou neměli. Základní tipy, jak se psem k Balatonu: Hrad Sümeg Zařiďte si cestovní pas pro psa – zní to složitě, ale pas funguje jako očkovací průkaz. Dojděte si ke svému veterináři, který vám pas vystaví, a zároveň s tím psa naočkuje. Pokud tedy víte, že se psem budete chtít někdy vycestovat, nechte mu pas vystavit automaticky při očkování, protože jinak ho budete muset přeočkovat, i když ještě jeho očkování bude v platnosti. Po vystavení pasu, a tedy po přeočkování, může pes vycestov
Okomentovat
Číst více »

Článek o šibách, který nebude v časopise

Autor:
Jaké to je mít doma shiba-inu? Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu.  Je shiba vycvičitelný pes?
27 komentářů
Číst více »

Můj pes není liška!

Autor:
Shiba-inu Miluji to, co Šejmi každý den vymyslí. Miluji její povahu, to jak je paličatá, dominantní, sladká a nádherná. Každý den děkuji za to, že ji mám. A jsem víc a víc hrdá na to, že je celá moje (naše). Vždy se dmu pýchou, když ji venčím a ona kráčí jako královna. Našlapuje zlehka, s noblesou. Nejen, že rozzáří můj den, ona rozzáří i celé město, kterým procházíme. Má hrdost snad ani nemůže být větší. Větší nemůže být ani má jistota, že je to ten nejkrásnější pes na celém světě (stejně tak, jako má tuhle jistotu každý majitel psa). Zaručeně. Tento krásný pocit mi může zkazit jen jediné. Typická věta kolemjdoucího: „Ty jo, ta vypadá jako liška“…. A z pocitu hrdosti je pocit marnosti. Někteří trvají na tom, že to určitě liška je. Jedna malá holčička se mě dokonce se strachem v očích ptala, co je to za zvíře a nevěřila tomu, že je to pes. Je to marné, je to marné, je to marné… No tak, můj pes vážně není liška! Já to musím vědět! Můj děda totiž mnoho let na vesnici liš
4 komentáře
Číst více »