5 týdnů bez shiba inu

Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsme zjistili, že jsme minulý rok nebyli na naší pravidelné několikatýdenní dovolené. A důvod byl jediný: šiba. Když jsme si totiž pořídili Šejminku, najednou jsme si uvědomili, že ji nemůžeme nechat samotnou. Vloni jsme ji sice pár dní nechali u mých rodičů, ale to si ani nestačila uvědomit, že jsme pryč. Letos jsme to pojali ve velkém a vydali se do světa hned na měsíc. 

Barma

Asi 2 měsíce před dovolenou jsem byla vážně šťastná, že někam jedeme. Šejmi byla šílená a já jsem vážně od ní tu dovolenou potřebovala. Jak se ale blížil den odjezdu, bylo mi čím dál tím hůř. Kupodivu ne z toho, jak mě bude bez ní, protože jsem věděla, že báječněJ, ale z toho, jak jí bude bez nás. Úplně mě ničila představa, že se bude bez nás trápit a já budu hrozně daleko na to, abych se vrátila. Když jsem se s ní loučila, i slzičky ukáply.  Přítel mi na to jen řekl, že jsem cíťa, ale když ji sám nechával o dva dny později u svých rodičů, moc dobře mu nebylo. Zvláště, když už šiba tak nějak rezignovaně pochopila, že ji opouštíme a ani se s ním nešla rozloučit. A tak jsme odjeli...

Bagan, Barma

Přiznám se, že jsem původně vůbec netušila, kam jedeme, a když se z toho nakonec vyklubala Barma, byla jsem hrozně ráda, že mám psa. Překonat civilizační šok, který byl na začátku opravdu veliký, mi pomohly myšlenky na Šejminku a na to, že se musím kvůli ní vrátit  do Čech v pořádku. Mohu říct, že jsem na ni každý den myslela, i když jsem věděla, že je o ni postaráno jak o královnu.

Pláž Ko Chang (u Ranongu), Thajsko

Měsíc v Asii byl neskutečný a hrozně mě to posunulo v mnoha směrech, takže jsem moc šťastná, že jsem jela. Přiznám se, že již plánujeme další dlouhou asijskou cestu. Ale to až za rok. Chci tím říct, že ačkoliv mi bez ní bylo smutno, odloučení pomohlo nám oběma. Někdy prostě potřebujete dovolenou. Nejen od civilizace, stresu, shonu, rutiny, ale i od psa.