Přeskočit na hlavní obsah

Nejvtipnější věc na světě: buvolí kůže

Brzy jsme pochopili, že to nejlepší, co můžeme Šejmince dát, je kolečko z buvolí kůže. Kolečko, ideálně kalciové! Ne kostička! Protože jen kolečko vydrží dlouho, lépe se drží, nám i šibě, a ještě je s ním spousta zábavy. Když má pes buvolí kůži, je naprostý anděl. Nezlobí, nekouše a je od něj alespoň na chvíli klid. A těch zážitků, co, díky malému kolečku, člověk má…

Napřed jsme používali buvolí kůži, abychom naučili Šejminku se mazlit. Každý, kdo má šibu moc dobře ví, jak je složité (zvláště na začátku) chovat ji v náručí. Pořád se vzpouzí, chce utéct, vydává šílené zvuky a kouše hlava nehlava. Ale!!! Ale když máte buvolí kůži, leží vám v náručí, žužlá to kolečko a vy ji můžete hladit. A tak se stalo, že jsme udělali ze šiby mazlícího psa.


Problém kolečka je, že ho Šejminka nikdy nedokáže sníst celé. A pak nastává klasický problém: KAM S NÍM. Někdy to vyřeší tak, že chodí po místnosti a kňourá z pocitu bezradnosti, až ho donese k nám, abychom jí ho schovali. Hned jak jí ho vezmeme, začne kňourat zas, abychom jí ho vrátili. Nakonec ale zjišťuje, že nejlepším úkrytem jsme my. My, kterým je kolečko úplně ukradené, a tak jí ho zaručeně nesníme. (mluvím za sebe, jak to má přítel, nevímJ Někdy ale šiba používá sofistikovanější metody, než pouhé donesení kolečka. Někdy totiž vymyslí geniální způsob, jak kolečko schovat. Takže pak nemůže být překvapením, že se ráno probudím, vylezu z postele a najednou mi z noční košile vypadne buvolí kůže. Vzhledem k tomu, že jsem s ní ušla tak 2 metry, musela být opravdu dobře do pyžama zamotaná. Dodnes nevím, jak to udělala, protože mě při tom nevzbudila. Úplně vidím, jak se v noci vplížila do mé postele, a pak x minut zamotávala buvolí kůži do mého pyžama.

Někdy ale dospěje k tomu, že nejlépe je buvolí kůži u cizích. V červnu jsme byli na svatbě mé skoro švagrové. Švagrová nás s přítelem a šibou ubytovala v malé dřevěné chatce, spolu s její sestřenicí a jejím přítelem. Oba jsme na svatbě viděli poprvé v životě, takže to pro nás byli zcela neznámí lidé. Což šibu vůbec neodradilo. A teď si představte noc, všude naprosté ticho a v chatce, kde je slyšet naprosto všechno, najednou šílená rána. Něco spadlo na zem. Já vzhůru, přítel vzhůru, sestřenice s jejím přítelem spí v klidu dál. Co se to stalo? Nahmatám mobil a pátrám po příčině toho kraválu. Ale nic nevidím. Najednou se s přítelem začneme oba smát, protože nám došlo, že to musela být buvolí kůže. A také byla, jak jsme si ráno ověřili. Naše milé psí stvoření si ji schovalo k nim do postele, a když se jeden z nich v noci přetočil, tak ji shodil.

Na zabití ale je, když zakomponuje buvolí kůži do kontaktu s jinými psy. Pak to nejvíce odnese chudák Matýsek. Šejminka má buvolí kůži v pelíšku, ale najednou si vezme do hlavy, že ji donese Matesovi. Vezme kůži a nenápadně ji položí asi 30 cm před Matese. Ten chvíli váhá, co s ní a pak ji instinktivně ukradne. Což se samozřejmě nelíbí nám, protože zaprvé šiba bez buvolí kůže je něco šíleného a hlavně, to, co šiba kouše 3 dny, Mates sní za pár vteřin. Matýskovi tedy buvolí kůži vezmeme a dáme ji zpět šibě do pelíšku. Šiba, která má v hlavě jen dráždit Matese, si samozřejmě nedá pokoj, a tak buvolí kůži znovu vezme a znovu ji položí demonstrativně před Matýska. Jelikož je Mates slušně vychovaný, tak se kůže již ani nedotkne a tak ji šiba k němu ještě postrčí čumákem, aby trpěl ještě víc. Ne, nedělá to proto, že chce Matýskovi dát něco svého, ale proto, aby ho dráždila.


Prostě největší sranda se dá zažít jen s buvolí kůžíJ

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…