Přeskočit na hlavní obsah

Zločin spáchaný na šibě


Většinou je Šejmi tím, kdo nás v rodině tyranizuje, ale včera se stala naopak obětí ona. A ne že bych chtěla práskat, ale hlásit se to musí...

Abyste pochopili, co se stalo, musíte vědět, jak ukončujeme venčení. Vždy, když přijdeme do bytu, řekneme Šejmince „pacičky“ a zatímco čeká na vodítku, které připevníme na kliku ode dveří, jdeme do koupelny pro hadr, abychom jí mohli utřít packy.

Včera večer venčil přítel, což již samo o sobě  značí katastrofu. A to ani nemluvím o tom, že byl předtím v hospodě a měl v sobě 3 piva!!!!!! Venčení proběhlo, přišli domu, přítel dal vodítko na kliku a odešel pro hadr. Teda asi si myslel, že jde pro hadr, protože si mezitím přišel do pokoje, kde jsem byla já, sundat svetr. Já v domnění, že už je vše hotovo jsem začala konverzaci o tom, jaké vánoční cukroví budeme péct letos, protože každý rok děláme úplně jiné. Tentokrát to bude v mezinárodním stylu: řecké, americké, švédské, prostě samá novinka. Nadšeni z toho, jak jsme to hezky vymysleli, jsme 30 minut debatovali o výjimečnosti našeho budoucího cukroví. Prostě strašně duchaplná konverzace. A za celou dobu jsme si nevzpomněli ani jednou na šibu. Ani jednou jedinkrát.

Ten šok, když přítel potřeboval jít do koupelny a najednou zahlédl šibu na kterou zapomněl. Ona tam chudinka stála 30 minut přivázaná na vodítku a ani se nehnula. Za celou dobu ji ani nenapadlo si lehnout, což by jí délka vodítka dovolila. Stála ve výstavním postoji, vodítko totálně napnuté a ani se nepohnula. Ani nezaštěkala, nezakňourala, prostě nic. Jen tak smutně koukala těma svýma velkýma psíma očima.

Já, která samozřejmě za nic nepomohu (jako vždy) jsem hned za ní šla, vzala jí do náruče a pak jsem jí mnohokrát opakovala, že to je skandál jakého se ten zlobivý páníček dopustil a slíbila jsem jí, že to na něj prásknu na internetu. Tímto jsem svůj slib splnila J Šiba byla pak ještě chvíli v tranzu, pak si vzala VELKÝ kus sušené plíce, který dostala jako satisfakci a skočila páníčkovi do postele a tam mu celou plíci za trest rozdrobila, což nikdy nedělá, protože ví, že to dělat nesmí.


Chudák naše Šejminka. Moc moc zlý páníček!!!!! 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Výcvik pozitivkou úvod

Výcvik šib je téma samo o sobě. Objevují se názory, které říkají, že shibu prostě vycvičit nelze. Osobně se mi ale nejvíce líbí názor, že shibu nemá cenu cvičit, se šibou se musíte domluvit. Dnes už vím, že tenhle názor je nejbližší tomu, co se v reálu děje. Shiba je svá, paličatá, dělá věci s rozmyslem a nedělá věci, o kterých není přesvědčena, že mají význam. Není to žádný bláznivý ratlík, který bude skákat tak, jak pískáte. Na druhou stranu je shiba hrozně učenlivá, inteligentní. To jsou ty nejdůležitější předpoklady, se kterými se dá při výcviku pracovat. Foto: Petra Marečková http://psipark.cz/aktuality
Naše začátky ohledně výcviku byly trochu chaotické a dodnes mě to mrzí. Byli jsme, co se týče výcviku psů, úplní začátečníci. Naším cílem bylo vycvičit psa a moc jsme nepřemýšleli nad tím jak. Vybrali jsme klasický cvičák, který nám doporučila známá. Na ten cvičák chodíme dodnes, takže tu rozhodně neříkám, že to byla chyba, ale bereme ho spíše jako další krok k socializaci Šejmin…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…

Můj pes není liška!

Shiba-inu

Miluji to, co Šejmi každý den vymyslí. Miluji její povahu, to jak je paličatá, dominantní, sladká a nádherná. Každý den děkuji za to, že ji mám. A jsem víc a víc hrdá na to, že je celá moje (naše). Vždy se dmu pýchou, když ji venčím a ona kráčí jako královna. Našlapuje zlehka, s noblesou. Nejen, že rozzáří můj den, ona rozzáří i celé město, kterým procházíme.
Má hrdost snad ani nemůže být větší. Větší nemůže být ani má jistota, že je to ten nejkrásnější pes na celém světě (stejně tak, jako má tuhle jistotu každý majitel psa). Zaručeně. Tento krásný pocit mi může zkazit jen jediné. Typická věta kolemjdoucího: „Ty jo, ta vypadá jako liška“…. A z pocitu hrdosti je pocit marnosti. Někteří trvají na tom, že to určitě liška je. Jedna malá holčička se mě dokonce se strachem v očích ptala, co je to za zvíře a nevěřila tomu, že je to pes. Je to marné, je to marné, je to marné…
No tak, můj pes vážně není liška! Já to musím vědět! Můj děda totiž mnoho let na vesnici lišky choval a já…