Přeskočit na hlavní obsah

Šiba a počítač: 90 % shoda

Život s informatikem musí člověka chtě nechtě poznamenat. Takže se není čemu divit, když vidím chybu v software i v naší Šejmince. Možná byste se ale divili, co všechno má šiba a počítač společného.

Například permanentní zamrzání. Šiba funguje, funguje a najednou zamrzne (doslova). Kouká do dálky a ani se nehne. Ba co víc, ono s ní vůbec nic nehne. Stává se to venku, stává se to doma, stává se to kdykoliv bez jakékoliv příčiny. Chyba prostředí je tedy naprosto vyloučená. Zamrznutí je možné vyřešit pouze restartem (pamlsky, povel, pošťouchnutí). Někdy šiba rozmrzne až po opětovném restartu.

Od samého začátku je šiba nahozená do úsporného režimu. Jí minimálně, spí maximálně. Navíc chodí pomalu a s rozvahou, že to někdy vypadá, jakoby jí docházely baterky.

Šiba má v sobě, stejně jako počítač, mnoho programů. Nejlepší je program spánku. Za to katastrofou je program zlobení. Pokud se ale tyto programy naučíte ovládat, bude šiba dobře pracovat a sem tam přinese i nějaký pozitivní výstup. Smiřte se ale s tím, že stejně jako počítač má programy, které nikdy ovládat nebudete.

Velmi důležitým tlačítkem je u šiby home. Home pro ni znamená všechno a poctivě si ho střeží. Pokud někdo naruší její home, patřičně ho z něj vykáže, nejčastěji štěkáním.
Stejně jako bez počítače, se ale bez šiby neobejdete. Jak ji jednou máte doma, začnete na ní být závislí. A to, i když vás zlobí, kouše a neposlouchá a vy byste nejraději někdy zmáčkli ctrl+alt+delete.


Šiba je nejlepším operačním systémem na světě. A to, i když by jí občas neškodilo upgradování na hodnější verzi.



Nezapomeňte nás sledovat na FB: https://www.facebook.com/zivotseshibainu/?fref=ts 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Se psem k Balatonu

Balatongyörök Léto už sice pomalu končí, ale tento článek bude aktuální každý rok. Na začátku musím přiznat, že jsem byla dost skeptická vůči letní dovolené se psem. Přece jen je něco jiného, když vezmete psa na víkend po Čechách nebo někam na hory a něco jiného, když jedete k moři, v našem případě k Balatonu. Zpětně ale musím říci, že jsem byla moc ráda, že jsme ji vzali s sebou a to i přesto, že nás v mnoha ohledech omezovala a dovolená byla přece jen jiná, než kdybychom Šejminku s sebou neměli. Základní tipy, jak se psem k Balatonu: Hrad Sümeg Zařiďte si cestovní pas pro psa – zní to složitě, ale pas funguje jako očkovací průkaz. Dojděte si ke svému veterináři, který vám pas vystaví, a zároveň s tím psa naočkuje. Pokud tedy víte, že se psem budete chtít někdy vycestovat, nechte mu pas vystavit automaticky při očkování, protože jinak ho budete muset přeočkovat, i když ještě jeho očkování bude v platnosti. Po vystavení pasu, a tedy po přeočkování, může pes vycestov

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu? Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu.  Je shiba vycvičitelný pes?

Můj pes není liška!

Shiba-inu Miluji to, co Šejmi každý den vymyslí. Miluji její povahu, to jak je paličatá, dominantní, sladká a nádherná. Každý den děkuji za to, že ji mám. A jsem víc a víc hrdá na to, že je celá moje (naše). Vždy se dmu pýchou, když ji venčím a ona kráčí jako královna. Našlapuje zlehka, s noblesou. Nejen, že rozzáří můj den, ona rozzáří i celé město, kterým procházíme. Má hrdost snad ani nemůže být větší. Větší nemůže být ani má jistota, že je to ten nejkrásnější pes na celém světě (stejně tak, jako má tuhle jistotu každý majitel psa). Zaručeně. Tento krásný pocit mi může zkazit jen jediné. Typická věta kolemjdoucího: „Ty jo, ta vypadá jako liška“…. A z pocitu hrdosti je pocit marnosti. Někteří trvají na tom, že to určitě liška je. Jedna malá holčička se mě dokonce se strachem v očích ptala, co je to za zvíře a nevěřila tomu, že je to pes. Je to marné, je to marné, je to marné… No tak, můj pes vážně není liška! Já to musím vědět! Můj děda totiž mnoho let na vesnici liš