Přeskočit na hlavní obsah

Vážně moc moc unavený pejsek


To, že je život se šibou vážně boj, dokazují naše každodenní venčící akce. Když byla Šejmi ještě štěňátko, měli jsme strašný problém ji dostat ven, protože se chtěla honit po bytě. Vždy, když mělo přijít venčení, dělala vše proto, abychom ji honili. Schovávala se pod postelí a hrála s námi prostě strašně super hru. O tom, jak jsme to řešili, jsem již psala http://zivotseshibainu.blogspot.com/2015/01/jak-dostat-pozitivkou-turbo-mys-ven.html), takže tomu se věnovat dále nebudu. 


Nyní máme ale obrácený problém. To, že se šiba nechce jít venčit, sice stále zůstalo, ale nyní již nelítá po bytě, nyní leží, ani se nehne a dělá hrozně unavenou, nemohoucí a neschopnou se zvednout. Hlavně večer jí dostat ven je nadlidský úkol. Vážně jsme zkoušeli všechno, ale ta líná potvůrka psí, paličák šibovský se prostě nehne. Dostat ven jí lze pouze jediným způsobem, dojít si pro ni na postel, dát jí obojek a vzít ji do náruče. Jinak to vážně nejde. Nastává pak pětiminutová komedie, během které si předáváme psa z náruče do náruče, abychom se obuli a oblékli. 

Ještě než přítel se šibou v náruči vyjde z bytu, tak se jí vždy „zeptá“, zda to přece jenom nezvládne sama.  Šiba mu nepřítomným výrazem umírajícího dá najevo, že se asi zbláznil, a tak se vydávají na venčení. Přítel schází schody, pracně si otevře domovní dveře, sejde další schody, přejde silnici a až pak položí šibu na zem. 

Ta chudák nemohoucí, unavená a strhaná těžkým psím životem se teda, když už to jinak nejde, postaví na vlastní. Občas pro větší dramatičnost ještě ulehne na chodník a dává najevo svůj odpor vůči večernímu venčení. Její únava a naštvání z nutnosti se procházet přejde ve chvíli, kdy v dálce vidí psa, padat listí nebo cokoliv jiného co stojí za její pozornost. A jelikož je to šiba, tak následně schválně prodlužuje procházku, aby dala jasně najevo, že když už se musela zvednout, tak si to pořádně užije. Navíc když trpí ona, musíme trpět i my. Prostě šiba. 


Více příběhů a fotek najdete na FB: https://www.facebook.com/zivotseshibainu

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…