Když jsme si pořizovali domu to nádherné stvoření, stáli
jsme s přítelem před otázkou: „Kdo ho zaplatí?“. A tak se vzájemnou
dohodou (i takhle se tomu dá říkat) stalo, že já zaplatila 2/3 zatímco přítel
1/3. Mám tedy majoritní podíl na šibě a Šejminka je od samého začátku rozdělena
na pomyslné tři části. No jo, ale která část patří komu? Odpověď na tuto
zdánlivě banální otázku je doslova životně důležitá (alespoň pro šibu). Máme tu
tři třetiny: předek, zadek a prostředek, jejichž vlastnictví se stále mění
podle aktuální situace. Tedy, když se mají kupovat granule, které logicky
potřebuje přední část, oba se pereme o část zadní. Když se má šiba venčit, tedy
akutní potřeba zadní části, tak oba trváme na tom, že je naše přední část. Je
docela zajímavé, že o prostředek se nepereme. Dospívám tímto k závěru, že
prostřední část šiby je naprosto nedůležitá. A to i přesto, že tu byl pokus o
útlak mé osoby, když přítel na mě zkoušel, že jemu patří prostředek a já se
budu starat o nákup granulí a venčení, zatímco on… No zatímco on nebude dělat
nic.
A víte co? Dnes mě napadlo, při pohledu z okna,
nejvhodnější řešení. Já budu vždy vlastníkem prostřední části a až do
jaro-letního krásného teplého počasí přenechám obě zbývající části příteli. Tak
takový jsem GRAND.
Komentáře
Okomentovat