Přeskočit na hlavní obsah

Jak moji mámu málem ze šiby šiblo


Rok strávený v šibí společnosti byl plný krásných zážitků, ale i plný náročných stresových situací. Někdy to bylo opravdu na mozek, a tak jsme strašně nutně potřebovali dovolenou. No ale co se šibou? Asi po sekundovém přemýšlení jsem volala rodičům, že mají tu čest se starat o našeho psa v době naší nepřítomnosti. To, že to původně mělo být 5 dní a nakonec se z toho vyklubalo 10, raději nebudu rozvádět. Ale moc krásně jsme si ten bezšibí čas s přítelem užili. Na rozdíl od rodičů, kteří mi za těch 10 dní trochu zešedivěli…


Když jsem po 10 dnech vítala šibu, byla jsem neskutečně šťastná, ale skoro jsem ohluchla z toho zvuku, jak mámě v té chvíli spadl kámen ze srdce. 10 dní plných strachu, že se šibě něco stane a já se z toho zblázním, udělalo své. A pak už následovaly příběhy o tom, co všechno šiba vyváděla. Kromě vyrvaných lišt v úplně nové kuchyni (šibí klasika) a několika ztrátám oblíbených věcí mě nejvíce pobavily dva příběhy.

Šiba ve zverimexu

Šiba vše kousala, a tak se máma rozhodla, že jí musí jít koupit kolečko z buvolí kůže. Ale udělala taktickou chybu. Vzala šibu s sebou. Před vstupem do obchodu si šiba řekla, že nikam nepůjde a začala dělat strašnou scénu. Určitě si myslela, že je tam veterinář. Když byla máma celá bezradná, jak ji do obchodu dostat, tak jí napadlo vzít šibu do náruče. Celý nákup pak probíhal tak, že se šiba chovala a prodavač mezitím podával mámě věci, musel jí dokonce vyndat z kapsy peněženku, vyndat z ní peníze a peněženku jí zas do té kapsy vrátit. No chápete to???? Ale tím to ještě neskončilo. Když šli po schodech z krámu, šiba radostí z toho, že je opět venku na svobodě, vyskočila mámě z náruče. Jelikož ta to nečekala, letěla z těch schodů s ní. Odnesly to oblíbené džínové kalhoty, obě kolena a ruce. A tak se máma belhala celá sedřená domů. Ale to ještě nebylo vše. Když došli k zastávce MHD, šiba se rozhodla, že už nikam nejde, a tak si lehla a to byl konec. Máma s ní nehla. Úplně klasická situace, kterou obvykle zvládáme s přítelem tak, že zavoláme „běžíme“ a šiba za námi utíká, byla pro mámu nad její síly. Vzdala veškeré snahy se šibou hnout, sedla si na zastávku a čekala, až šiba bude zase chtít jít. Trvalo to prý maximálně 10 minut. Chápete? Šiba se rozhodne ležet, máma si sedne a čeká, až se jeho výsost rozhodne pokračovat v cestě… 

Šiba versus ZTP

Po pár dnech, kdy naši dospěli k názoru, že je šiba hodná a poslušná, ji vzali za odměnu k nám na chalupu. A šiba skutečně poslušná byla. Hrála si, poslouchala a vůbec netrhala stavební materiál, který je kvůli rekonstrukci všude. Vše bylo v pořádku až do chvíle, kdy se máma zeptala táty: „Kde máš šibu?“. Táta v domnění, že ji má máma a máma v domnění, že ji má táta, najednou zjistili, že o ní neví. Ale oba se shodli na tom, že tu před chvílí byla. No nebudu napínat, samozřejmě jim frkla na pole a štrádovala si to k lesu. Ještě zburcovali tetu a všichni tři držitelé ZTP se vydali nahánět šibu, samozřejmě do kopce, protože šiba po rovinách zásadně neutíká. Je takový paradox, že ve chvíli, kdy byla šiba nejvíce šťastná, oni zažívali nejhorší okamžiky. Nevím, jak dlouho to trvalo, protože máma to popisovala jako by to trvalo 20 let, ale nakonec ji chytli, donesli domu a svalili se na židle tak vyřízení, že neměli sílu si ani dojít pro vodu.  A šiba? Ta byla celá šťastná, že se proběhla. (nemusím dodávat, že od této chvíle se jí utíkání zalíbilo a udělala to i mně, i když to nikdy předtím neudělala…. Ach jo, o tom další článek).


Závěr: Za těch 10 dnů se nám totálně zvrhla výchova a začínáme úplně od začátku. Příští článek bude o tom, jak mě málem ze šiby šiblo


Sledujte nás na FB: https://www.facebook.com/zivotseshibainu?fref=ts

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…