Hrozně mě mrzí, že musím psát o
zrovna tomto tématu, ale asi bych o tom napsat měla. Nedávno mi psala jedna
slečna (paní), že její půlroční štěňátko shiba-inu umřelo na tetanus a já se
přiznám, že jsem v té chvíli trochu zpanikařila, protože mě vůbec
nenapadlo, že může pes tuhle nemoc dostat. Úplně zdrcena touto zprávou jsem si
začala o tetanu u psů hledat nějaké informace, které vám teď stručně popíši, a
třeba tím někomu pomohu. I když tím asi potřebuji pomoct sama sobě, abych měla
pocit, že to štěňátko neumřelo zbytečně. Takže tenhle článek je jen pro ni (ani
nevím, jak se jmenovala, ale nechci se ptát…).
Tetanus patří u psů mezi vzácná
onemocnění. Asi právě proto není součástí povinného očkování. Psi jsou proti
tetanu přirozeně odolní. Jedná se o bakteriální onemocnění, jehož původcem je
bakterie clostridium tetani. Tato bakterie se vyskytuje všude: v půdě, ve
vodě, v trávicím traktu zvířat apod. Pes může dostat tetanus po jakémkoliv
poranění, ale obzvláště rizikové je období výměny mléčných zubů u štěňat. Psi v tomto
období okusují klacky a znečištěné předměty, čímž mohou dostat do těla bakterii
tetanu.
To, co by vás mělo hlavně zajímat,
jsou příznaky nemoci, protože zde hraje rychlost rozpoznání podstatnou roli. Nemoc
je rychlá, v horizontu týdnů. Při tetanu dochází k ochrnutí příčně
pruhovaných svalů. Příznaky jsou:
- atypický výraz v obličeji – svraštělé čelo, uši jsou vysoko postavené na hlavě, sardonický výraz (pes vypadá, že se směje), ústní koutky jsou protažené dozadu, čumáček je najednou nakřivo apod.
- vyskytují se pohybové problémy – toporná chůze, kulhání, špatné vstávání
- pes je citlivý na světlo
- citlivost psa na dotyk a zvuky
- v další fázi se dostavuje celková křeč, pes ulehá na bok, nemůže močit, polykat, dochází k obrně dýchacích svalů.
Léčba je složitá, 20-30 % psů na onemocnění uhyne. Léčba začíná
hospitalizací psa, podáváním protitetanového séra, antibiotik. Pes se drží v klidu
a ve tmě.
Proti tetanu nicméně existuje
očkování, která se podává od 3 měsíce věku a poté za 3-4 týdny se udělá
revakcinace. Následně se pes očkuje každé dva roky. Důležitá je také prevence.
Zvláště štěňatům byste měli zabránit, aby okusovali zabahněné klacky a kameny (pozn.
jsem zvědavá, jak to Šejmi vysvětlím).
To je asi to nejdůležitější, co
byste měli vědět o tetanu u psů.
Nepíši to proto, abyste teď
hromadně všichni panikařili a dávali svého psa očkovat. Sama to s největší
pravděpodobností neudělám. A taky to nepíši proto, abyste zakazovali psům, aby
si hráli s klacky. Chci jen, abyste se snažili eliminovat riziko a byli
opatrní, zvláště když váš pes přezubuje. Ale hlavně to píši, abyste znali
příznaky a okamžitě běželi k veterináři, protože včasné rozpoznání nemoci
může vašemu miláčkovi zachránit život.
Komentáře
Okomentovat