Přeskočit na hlavní obsah

Hysterka u veterináře


Naše malá shiba-inu je královnou hysterických psů. Rozhodně největším chudákem na světě. A to zejména, když jdeme k veterináři. Jo, kde jsou ty časy, když jsem ještě nedávno machrovala před sousedkou, že náš pes se veterináře vůbec nebojí a klidně projde kolem veteriny bez jakéhokoliv záblesku strachu. Tak to už neplatí.

Máme veterináře v Brně, kde zvládala všechna povinná očkování relativně dobře. Jednou jsme ji ale potřebovali očipovat ve Strakonicích, a tak jsme šli k veterináři tam. A ten den jsem pochopila, že máme doma hysterku. Přišli jsme do čekárny a ona jak ucítila desinfekci, bylo zle (možná proto byla v pohodě v Brně, protože tam to v čekárně ničím nesmrdí). Celá se rozklepala a snažila se utéct. Ale to nebylo nic proti tomu, co předváděla v ordinaci. Jak jsme ji postavili na stůl, začala vydávat neskutečné frekvence zvuku. Když se jí veterinář dotkl, strachy se počurala. Tedy ve chvíli, kdy ještě vůbec žádný čip nedostávala.  

V průběhu dalších měsíců jsme byli na brněnské veterině dvakrát na stříhání drápků a tam to bylo docela v pohodě. Museli jsme ji sice držet v náručí a uklidňovat, ale proti tomu, co udělala ve Strakonicích, to bylo v rámci mezí. Byli jsme proto přesvědčeni, že za tu scénu mohl ten pach desinfekce, kterou si možná spojila s prvním očkováním nebo tetováním.

Jenže Šejmince nevypadl mléčný zub (má dva za sebou), a tak jsme se museli vydat k veterináři zas. Jak jsme došli do čekárny v Brně, začala se klepat a být neklidná. V ordinaci jsme ji drželi v náručí a veterinářka se jí snažila všemi možnými způsoby otevřít tlamičku. Ale šiba si řekla, že NE a když si šiba řekne NE, nikdo s ní nehne. Na jakýkoliv pokus veterinářky začala šíleně ječet, škubat sebou, až jsem si říkala, že si něco zlomí, a fakt vypadala, že tu veterinářku pokouše. Bylo to prostě marný. Veterinářka dospěla k názoru, že do 1 roku může ten zub vypadnout sám a tak, aniž by zub viděla, nám řekla, že máme přijít za 4 měsíce. Hysterka pochopila, že tuhle bitvu vyhrála a odkráčela si spokojeně ke dveřím. Tenhle pocit vítězství byl podle mě tím, co určilo její budoucí chování u veterináře. Nechali jsme ji vyhrát. Veterinářka se ještě snažila jí dát pamlsek, ale ten razantně odmítla, a to i když jí ho následně položila na zem. Až když veterinářka popošla, rychle se k němu vrátila, okoukla zda nehrozí nebezpečí, zblajzla ho a zas frnk ke dveřím.

Jojo, takhle vypadá anděl...

Podobnou scénu udělala i o víkendu, když jsme šli na stříhání drápků, které vždy zvládala relativně v pohodě. Opět stejný scénář. Půlhodiny čekáme v čekárně, přijdeme do ordinace, šiba se z toho vykroutí, vyječí, nikdo s ní nehne a s nepořízenou odcházíme domů. Je to marný, je to marný, je to marný.


Plán B je (vzhledem k tomu, že ani v 10ti měsících zub nevypadl a už se mi to zdá divné), že poprosíme známou veterinářku, která má ordinaci u Strakonic, aby k nám přišla domů na návštěvu a při té příležitosti se jí podívala na zoubek. Ostříhání drápků bude jen příjemným bonusem. 

Aneb tuhle bitvu vyhrála šiba. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

20 základních pravidel výcviku pozitivní motivací

V tomto článku se budu věnovat základům pozitivní motivace. Tedy všemu, co byste měli znát, než se dáte do tohoto typu výcviku.


Pozitivní motivace vychází z toho, že odměna tvoří chování, zatímco trest chování zastavuje. Trestem tedy nikdy nevytvoříte chování u psa!Při výcviku se používají pamlsky několika hodnot. Doporučuje se při učení nového cviku používat pamlsky nejvyššího řádu, a pro opakování již pamlsky nižšího řádu.Psovi se slovem označuje začátek a konec výcviku. Například: "CVIČÍME" a po skončení: "KONEC CVIČENÍ, VOLNO". Odměňováno je žádoucí chování. Nežádoucímu chování se předchází.Odměňují se jednotlivé kroky. Například je naším cílem dostat psa na bedýnku. Upřeně koukáme na bedýnku a odměňujeme vše, co vede psa k dosáhnutí tohoto cíle. Tedy napřed samotný jeho pohled na bedýnku, očuchání, položení packy apod.Po odměně následuje restart. Pes položí packu na bedýnku, odměníte i tento mezikrok a následně hodíte další pamlsek do dálky a řeknete: "Hl…

Zkouška nervů paničky

Panička si na víkend pozvala na naši chaloupku pro mě zcela cizí lidi. Vůbec nechápu, co jí to napadlo. Navíc se mě ani nezeptala, což již samo o sobě je donebevolající. Myslím, že jí už dlouho dávám jasně najevo, že ta chalupa je moje, ale ona je prostě úplně natvrdlá a nechápe to. Ti divní lidi pořád do ní něco nalévali a ona byla nějaká veselá, což se mi nelíbilo, protože se mi věnovala méně, než obvykle. Moc jsem to nepochopila. Zapíjeli prý nějakého narozeného Filípka. No ale co je mě do nějakého Filipa? A to ani nemluvím o tom, že už ho tento týden zapíjela třikrát. Takže jistě chápete, že jsem byla celý víkend rozhořčená, a když už ti lidi konečně vypadli, tak jsem se paničce chtěla pomstít. Prostě dát jasně najevo, kdo je tady pánem. Chvíli jsem přemýšlela jak, ale nakonec se příležitost naskytla sama. Panička mě totiž vzala ke své tetě na návštěvu. A normálně si myslela, že si tam budu hrát a budu hodná. No, tak to tedy fakt ne. Začala jsem vymýšlet lumpárny, zatímco panička…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…