Přeskočit na hlavní obsah

Umřel nám ptakopysk. Už zase.

Šejminka je to nejrozmazlovanější štěně na světě, a to nejen námi, ale i všemi kolem. A tak se všichni předháněli v tom, kdo jí dá ten nejlepší dárek. Když pominu ten tátovo, kterým byla uříznutá plastová vodovodní trubka (fakt doporučuji na bolavé zuby), tak nejvíce zabíraly plyšové hračky. Ty dostala celkem tři: ovečku, ptakopyska a mozkovou buňku. A shiba je vážně milovala, okusovala jim co šlo, ale nikdy jim „neubližovala“.


Jednoho krásného dne se na ovečce objevila únava materiálu a chytrá shiba díky tomu poznala, že je uvnitř plyšových hraček výplň. Tímto okamžikem jakákoliv plyšová hračka vydržela maximálně deset minut. Šiba měla jeden jediný cíl: dostat se k výplni. Fakt nechápu, jak si to ta potvora psí dokázala spojit a zapamatovat. Takže nám umřela nejen ovečka, ale i oblíbený ptakopysk a dokonce i mozková buňka (nejen ta má, ale i ta plyšová). A dost! Vzala jsem zničené hračky a dala je do šibí tašky ze sentimentu (normálně vše házím do koše, asi už stárnu).

Zrovna včera, 3 měsíce po poslední demolici jsem dostala nápad vrátit hračky k životu. Vzala jsem jehlu a niť a spravila je. Šejmi, když viděla ptakopyska, mohla se radostí zbláznit (byla to její nejoblíbenější hračka, i ho používala jako polštář) a dokonce vypadala, že mu tentokrát neublíží. Hm, ale jenom vypadala. Hodinu na to koukám, že se pod postelí válí hromada bílé výplně. A Šiba? Naprosto bez zájmu, své dílo již dokonala.


No jo, pes zničil hračku, to je toho… Ale jak to udělala! Úplně na jiném místě, než které bylo zašito, vykousla zuby malý otvor a z toho mikro otvoru dokázala vyrvat tu náplň. Z mého pohledu je to naprosto technicky nemožné, zvláště v tak krátkém čase. Vsadím se, že celé tři měsíce bez plyšových hraček vymýšlela, jak je co nejrychleji zničit. Sbohem ptakopysku…
                                                      Ta díra byla menší, než to vypadá.


Nevím, zda mohu dovolit, aby to samé provedla ovečce…



Sledujte nás na FB: https://www.facebook.com/zivotseshibainu

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Výcvik pozitivkou úvod

Výcvik šib je téma samo o sobě. Objevují se názory, které říkají, že shibu prostě vycvičit nelze. Osobně se mi ale nejvíce líbí názor, že shibu nemá cenu cvičit, se šibou se musíte domluvit. Dnes už vím, že tenhle názor je nejbližší tomu, co se v reálu děje. Shiba je svá, paličatá, dělá věci s rozmyslem a nedělá věci, o kterých není přesvědčena, že mají význam. Není to žádný bláznivý ratlík, který bude skákat tak, jak pískáte. Na druhou stranu je shiba hrozně učenlivá, inteligentní. To jsou ty nejdůležitější předpoklady, se kterými se dá při výcviku pracovat. Foto: Petra Marečková http://psipark.cz/aktuality
Naše začátky ohledně výcviku byly trochu chaotické a dodnes mě to mrzí. Byli jsme, co se týče výcviku psů, úplní začátečníci. Naším cílem bylo vycvičit psa a moc jsme nepřemýšleli nad tím jak. Vybrali jsme klasický cvičák, který nám doporučila známá. Na ten cvičák chodíme dodnes, takže tu rozhodně neříkám, že to byla chyba, ale bereme ho spíše jako další krok k socializaci Šejmin…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…

Můj pes není liška!

Shiba-inu

Miluji to, co Šejmi každý den vymyslí. Miluji její povahu, to jak je paličatá, dominantní, sladká a nádherná. Každý den děkuji za to, že ji mám. A jsem víc a víc hrdá na to, že je celá moje (naše). Vždy se dmu pýchou, když ji venčím a ona kráčí jako královna. Našlapuje zlehka, s noblesou. Nejen, že rozzáří můj den, ona rozzáří i celé město, kterým procházíme.
Má hrdost snad ani nemůže být větší. Větší nemůže být ani má jistota, že je to ten nejkrásnější pes na celém světě (stejně tak, jako má tuhle jistotu každý majitel psa). Zaručeně. Tento krásný pocit mi může zkazit jen jediné. Typická věta kolemjdoucího: „Ty jo, ta vypadá jako liška“…. A z pocitu hrdosti je pocit marnosti. Někteří trvají na tom, že to určitě liška je. Jedna malá holčička se mě dokonce se strachem v očích ptala, co je to za zvíře a nevěřila tomu, že je to pes. Je to marné, je to marné, je to marné…
No tak, můj pes vážně není liška! Já to musím vědět! Můj děda totiž mnoho let na vesnici lišky choval a já…