Přeskočit na hlavní obsah

To nevymyslíš 1


Každý pes je jedinečný a každý dokáže vymyslet něco, z čeho zůstane rozum stát. Naše šiba v tomto není žádnou výjimkou.


Šutry – jestli něco Šejmi miluje, jsou to kameny. Kouše je kdykoliv to jde a vždy je děsně uražená, když jí je vyndávám z pusy. Uznávám, jsem hrozná, když nechci, aby je můj pes jedl. Moc, moc zlá panička. Mé chytré šibě brzy došlo, že jí nedovolím je žrát, natož si je brát domu. A tak vymyslela šibí plán. V nestřeženém okamžiku si nacpala kamen (největší co šlo) do tlamičky a hrála si v klidu dál. Aniž bych cokoliv tušila, vzala jsem jí do náruče a nesla po schodech do bytu a ještě jsem se zdržela při povídání se sousedkou. Celou dobou byla Šejminka naprostý anděl (mělo mě zarazit, že se tak chovala poprvé). Přibližně pět minut dokázala bez jakékoliv známky kousání, držet tajně velký kamen v puse. To bylo překvapení, když jsem jí položila doma na zem a ona vyplivla kamen s výrazem „ha, to jsem tě přelstila“. Aniž bych dokázala zareagovat, kamen znovu vzala a frnk s ním pod postel. Kamen jsem jí nechala a ten výraz hrdosti, že to dokázala, ten výraz nikdy nezapomenu…
 
Slepice – od té doby, co máme šibu, babičky slepice snášejí čím dál méně. Jakákoliv spojitost mi ovšem uniká:)Rozhodně to nebude tím, že jakmile je Šejminka vidí, jde po nich. Ale ne, že by je chtěla sníst, ona si s nimi chce hrát. To ovšem hloupé slepice nedovedou pochopit. Copak, když někoho honíte po zahradě, chcete ho zakousnout? Nesmysl, že? :) Jenže slepice toho měly jednoho dne dost a tak se proti šibě spolčily. (teď vážně mluvím pravdu) Když byla šiba v rohu, obstoupilo ji asi pět slepic s kohoutem. Šejmince bylo tenkrát asi 5 měsíců a rozhodně nepočítala s tím, že slepice vytvoří proti-šibí odbory. Najednou byla z nebojácné šiby vystrašená šiba. Vůbec nevěděla, co má dělat a nehnula se ani o píď. Je pravda, že jsem se v té chvíli o ní bála, takže jsem jí zachránila. Kdo by čekal, že se Šejmi poučí, ten se mýlí. Zrovna jsem si o víkendu musela jít koupit vajíčka do Kaufu:)

Prostě šiba.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Výcvik pozitivkou úvod

Výcvik šib je téma samo o sobě. Objevují se názory, které říkají, že shibu prostě vycvičit nelze. Osobně se mi ale nejvíce líbí názor, že shibu nemá cenu cvičit, se šibou se musíte domluvit. Dnes už vím, že tenhle názor je nejbližší tomu, co se v reálu děje. Shiba je svá, paličatá, dělá věci s rozmyslem a nedělá věci, o kterých není přesvědčena, že mají význam. Není to žádný bláznivý ratlík, který bude skákat tak, jak pískáte. Na druhou stranu je shiba hrozně učenlivá, inteligentní. To jsou ty nejdůležitější předpoklady, se kterými se dá při výcviku pracovat. Foto: Petra Marečková http://psipark.cz/aktuality
Naše začátky ohledně výcviku byly trochu chaotické a dodnes mě to mrzí. Byli jsme, co se týče výcviku psů, úplní začátečníci. Naším cílem bylo vycvičit psa a moc jsme nepřemýšleli nad tím jak. Vybrali jsme klasický cvičák, který nám doporučila známá. Na ten cvičák chodíme dodnes, takže tu rozhodně neříkám, že to byla chyba, ale bereme ho spíše jako další krok k socializaci Šejmin…

Článek o šibách, který nebude v časopise

Jaké to je mít doma shiba-inu?
Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu. 
Je shiba vycvičitelný pes? Myslíte si,…

Můj pes není liška!

Shiba-inu

Miluji to, co Šejmi každý den vymyslí. Miluji její povahu, to jak je paličatá, dominantní, sladká a nádherná. Každý den děkuji za to, že ji mám. A jsem víc a víc hrdá na to, že je celá moje (naše). Vždy se dmu pýchou, když ji venčím a ona kráčí jako královna. Našlapuje zlehka, s noblesou. Nejen, že rozzáří můj den, ona rozzáří i celé město, kterým procházíme.
Má hrdost snad ani nemůže být větší. Větší nemůže být ani má jistota, že je to ten nejkrásnější pes na celém světě (stejně tak, jako má tuhle jistotu každý majitel psa). Zaručeně. Tento krásný pocit mi může zkazit jen jediné. Typická věta kolemjdoucího: „Ty jo, ta vypadá jako liška“…. A z pocitu hrdosti je pocit marnosti. Někteří trvají na tom, že to určitě liška je. Jedna malá holčička se mě dokonce se strachem v očích ptala, co je to za zvíře a nevěřila tomu, že je to pes. Je to marné, je to marné, je to marné…
No tak, můj pes vážně není liška! Já to musím vědět! Můj děda totiž mnoho let na vesnici lišky choval a já…