Shiby, alespoň, co takhle slyším
a vidím, nejsou žádní mazlící psi. Mají rádi svůj prostor a svůj klid. Nechají
se hladit „pouze“, když jsou na posteli schoulené do klubíčka nebo když leží na
zemi. Ale ve chvíli, kdy je chcete vzít do náruče, je zle. To pak vydávají
takový zvuk, který ani popsat nelze a snaží se dělat vše proto, aby se znovu
dostaly na zem. Je ale zajímavé, že nosit se kvůli důležitým věcem jim nevadí.
Šejmi se s radostí nechala vzít do náruče, když chtěla koukat z okna.
Nošení po schodech na venčení jí také nečinilo žádné obtíže. Ale když jsem si
chtěla sednout, vzít jí do náruče a hrát si s ní… Docela „smutné“, když
máte doma štěňátko, co se nerado mazlí.
Je to divné, ale můj největší
zážitek, kdy se nechala chovat, byl, když jí bylo zle a celou noc zvracela. Vždy
po zvracení za mnou přišla a chtěla, abych ji chovala, do doby než se jí zase
udělalo špatně. Držela jsem ji v náručí, hladila a ona na mě koukala tak,
že na to nikdy nezapomenu.
Hned jak jí bylo dobře, opět
chování nepřipadalo v úvahu. Shodou okolností jsme ale začali mít problém
s pamlsky (ale o tom někdy příště), který následně vyřešil náš problém
s chováním.
Takže jak na to: Když jsme chtěli
chovat Šejminku, vzali jsme ji do náruče i s pamlskem z buvolí kůže
(aby jí vydržel co nejdéle). Šejmi se tedy chovala a přitom jedla pamlsek, aniž
by si uvědomovala, že je chována. No a my jsme ji při tom mohli krásně hladit.
Prostě potravní motivace i na mazlení (s těma Šibama je to prostě složité). To
jsme dělali tak dlouho, dokud se nenaučila chovat bez vztekání.
Zní to jednoduše, co? Ale to by
nesměla být šiba, aby ji to po nějaké době opět nepřešlo. A zrovna tento týden.
Takže zase všechno od začátku…
Sledujte nás na FB: https://www.facebook.com/zivotseshibainu
Sledujte nás na FB: https://www.facebook.com/zivotseshibainu
No my sme naši šibu chovali a nosili v náruči od mala každý den. ze začátku pohoda ale jak rostl tak začal vrčet a cenit zuby. Tak sme mu nejdřív říkali "nesmíš", když ani to nepomáhalo tak dostal po čumáku nebo po prdeli, tak jak vždy když se o něco takového pokusí. Časem to vzdal. Dnes je mu skoro rok a před týdnem mi poprvé usnul na klíně. Ty pamlsky jsme nejdřív taky zkoušeli ale nic si nechtěl vzít. Ani když ho sprchujeme nebo češeme, je prostě uražený a nic nechce :-D
OdpovědětVymazatMy máme 5 měsíční shibu a učím ho jen pozitivkou takže žádné "dostal přes čumák" od malička ho chovám sice se svíjí ale jak píšete když chce koukat z okna nebo na venčení po Schodech tak mi do náruče skočí skoro sám udělala jsem mu kuřecí srdíčka jako pamlsek a trpělivě čekám než si pro něj dojde až na můj klín nebo do náruče a funguje to když večer ležím u televize na gauči sedne si ke mě a položí na mě hlavu ❤️ stačila jen trpělivost
OdpovědětVymazat