Přeskočit na hlavní obsah

Jak udělat ze šiby mazlícího psa

Autor:

Shiby, alespoň, co takhle slyším a vidím, nejsou žádní mazlící psi. Mají rádi svůj prostor a svůj klid. Nechají se hladit „pouze“, když jsou na posteli schoulené do klubíčka nebo když leží na zemi. Ale ve chvíli, kdy je chcete vzít do náruče, je zle. To pak vydávají takový zvuk, který ani popsat nelze a snaží se dělat vše proto, aby se znovu dostaly na zem. Je ale zajímavé, že nosit se kvůli důležitým věcem jim nevadí. Šejmi se s radostí nechala vzít do náruče, když chtěla koukat z okna. Nošení po schodech na venčení jí také nečinilo žádné obtíže. Ale když jsem si chtěla sednout, vzít jí do náruče a hrát si s ní… Docela „smutné“, když máte doma štěňátko, co se nerado mazlí.

Je to divné, ale můj největší zážitek, kdy se nechala chovat, byl, když jí bylo zle a celou noc zvracela. Vždy po zvracení za mnou přišla a chtěla, abych ji chovala, do doby než se jí zase udělalo špatně. Držela jsem ji v náručí, hladila a ona na mě koukala tak, že na to nikdy nezapomenu.


Hned jak jí bylo dobře, opět chování nepřipadalo v úvahu. Shodou okolností jsme ale začali mít problém s pamlsky (ale o tom někdy příště), který následně vyřešil náš problém s chováním.

Takže jak na to: Když jsme chtěli chovat Šejminku, vzali jsme ji do náruče i s pamlskem z buvolí kůže (aby jí vydržel co nejdéle). Šejmi se tedy chovala a přitom jedla pamlsek, aniž by si uvědomovala, že je chována. No a my jsme ji při tom mohli krásně hladit. Prostě potravní motivace i na mazlení (s těma Šibama je to prostě složité). To jsme dělali tak dlouho, dokud se nenaučila chovat bez vztekání.

Zní to jednoduše, co? Ale to by nesměla být šiba, aby ji to po nějaké době opět nepřešlo. A zrovna tento týden. Takže zase všechno od začátku…

Sledujte nás na FB: https://www.facebook.com/zivotseshibainu 
Štítky:

Komentáře

  1. Anonymní25. ledna 2017 v 19:39

    No my sme naši šibu chovali a nosili v náruči od mala každý den. ze začátku pohoda ale jak rostl tak začal vrčet a cenit zuby. Tak sme mu nejdřív říkali "nesmíš", když ani to nepomáhalo tak dostal po čumáku nebo po prdeli, tak jak vždy když se o něco takového pokusí. Časem to vzdal. Dnes je mu skoro rok a před týdnem mi poprvé usnul na klíně. Ty pamlsky jsme nejdřív taky zkoušeli ale nic si nechtěl vzít. Ani když ho sprchujeme nebo češeme, je prostě uražený a nic nechce :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Unknown5. srpna 2020 v 21:17

    My máme 5 měsíční shibu a učím ho jen pozitivkou takže žádné "dostal přes čumák" od malička ho chovám sice se svíjí ale jak píšete když chce koukat z okna nebo na venčení po Schodech tak mi do náruče skočí skoro sám udělala jsem mu kuřecí srdíčka jako pamlsek a trpělivě čekám než si pro něj dojde až na můj klín nebo do náruče a funguje to když večer ležím u televize na gauči sedne si ke mě a položí na mě hlavu ❤️ stačila jen trpělivost

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Můj pes není liška!

Autor:
Shiba-inu Miluji to, co Šejmi každý den vymyslí. Miluji její povahu, to jak je paličatá, dominantní, sladká a nádherná. Každý den děkuji za to, že ji mám. A jsem víc a víc hrdá na to, že je celá moje (naše). Vždy se dmu pýchou, když ji venčím a ona kráčí jako královna. Našlapuje zlehka, s noblesou. Nejen, že rozzáří můj den, ona rozzáří i celé město, kterým procházíme. Má hrdost snad ani nemůže být větší. Větší nemůže být ani má jistota, že je to ten nejkrásnější pes na celém světě (stejně tak, jako má tuhle jistotu každý majitel psa). Zaručeně. Tento krásný pocit mi může zkazit jen jediné. Typická věta kolemjdoucího: „Ty jo, ta vypadá jako liška“…. A z pocitu hrdosti je pocit marnosti. Někteří trvají na tom, že to určitě liška je. Jedna malá holčička se mě dokonce se strachem v očích ptala, co je to za zvíře a nevěřila tomu, že je to pes. Je to marné, je to marné, je to marné… No tak, můj pes vážně není liška! Já to musím vědět! Můj děda totiž mnoho let na vesnici liš
4 komentáře
Číst více »

Článek o šibách, který nebude v časopise

Autor:
Jaké to je mít doma shiba-inu? Šiba je velmi odlišná od ostatních plemen. Je velmi inteligentní a paličatá. Žije ve svém světě a do toho pouští jen vyvolené. Být pánem šiby, je jakési privilegium, které si uvědomíte až při soužití s ní. Mít doma šibu je jako žít na houpačce, nikdy nevíte, co udělá. Někteří možná namítnou, že to nelze vědět u žádného psa, ale u šiby je to přece jen jiné. Možná je to právě její vysoká inteligence, která z ní dělá výjimečného psa. Většina psů se podřídí tomu, co chce jejich pán, ale šiba taková není. Vy musíte pochopit ji. Musíte ji respektovat a stanovovat hranice velmi opatrně, protože cokoliv uděláte špatně, xkrát se vám vrátí. Šiba není klasický pes, je to snad jiný živočišný druh. Je hrozně věrná, oddaná, ale přitom maximálně samostatná. Ona pány svým způsobem nepotřebuje, oni prostě potřebují ji. Je hodně klidná a rozvážná. Prostě nad vším hrozně dlouho přemýšlí. Je čistotná a tichá, takže ideální pes do bytu.  Je shiba vycvičitelný pes?
22 komentářů
Číst více »

Výcvik pozitivkou úvod

Autor:
Výcvik šib je téma samo o sobě. Objevují se názory, které říkají, že shibu prostě vycvičit nelze. Osobně se mi ale nejvíce líbí názor, že shibu nemá cenu cvičit, se šibou se musíte domluvit. Dnes už vím, že tenhle názor je nejbližší tomu, co se v reálu děje. Shiba je svá, paličatá, dělá věci s rozmyslem a nedělá věci, o kterých není přesvědčena, že mají význam. Není to žádný bláznivý ratlík, který bude skákat tak, jak pískáte. Na druhou stranu je shiba hrozně učenlivá, inteligentní. To jsou ty nejdůležitější předpoklady, se kterými se dá při výcviku pracovat. Foto: Petra Marečková  http://psipark.cz/aktuality Naše začátky ohledně výcviku byly trochu chaotické a dodnes mě to mrzí. Byli jsme, co se týče výcviku psů, úplní začátečníci. Naším cílem bylo vycvičit psa a moc jsme nepřemýšleli nad tím jak. Vybrali jsme klasický cvičák, který nám doporučila známá. Na ten cvičák chodíme dodnes, takže tu rozhodně neříkám, že to byla chyba, ale bereme ho spíše jako další krok k socia
5 komentářů
Číst více »