Co koupit před příjezdem štěňátka

Tento článek je určený pro všechny, kteří si domu chtějí pořídit shiba-inu. Speciálně pak pro šibí slečnu Daini, která již brzo pozná své nové páníčky. 

Shiba je tvor, který vás každý den bude obdarovávat svojí roztomilostí, oddaností, inteligencí, .... prostě svojí přítomností. A za to od vás nechce skoro nic. Jen, abyste ho milovali, tolerovali a chápali. Nebo se o to alespoň snažili. 

Ale i přesto mám několik rad, co byste měli pořídit před příjezdem této osobnosti do vaší domácnosti. 

1. Granule a pamlsky - u granulí by vám měl být nápomocný chovatel. Dopředu se zeptejte (ne jako my) čím vašeho mazlíčka krmí a se stejným typem krmiva i nadále pokračujte. Nezkoušejte navyknout štěně na jiné granule, mohlo by z toho mít zažívací problémy. Dávejte mu to, na co je zvyklé. Náš chovatel nám dal dva 340 gramové pytle s krmivem, takže jsme měli dostatečnou zásobu. Bohužel jsme neměli nikoho, kdo by nám poradil (respektive kdo by psal blog o šibách:), takže jsme koupili dopředu jiné granule a Šejmi nás s nimi mírně řečeno poslala někam. Co se týče pamlsků, opět jsme byli hyperaktivní a nakoupili toho mraky (dodnes nějaké máme v krabici). Chovatelka nám ovšem zabalila i pamlsky (opět jsme něco dělali zbytečně, protože jsme byli líní se zeptat:), spoustu druhů, od každého jeden, dva, takže jsme mohli v klidu zjistit, co Šejmince vyhovuje a pak jí kupovat už "jen" to. Každopádně tyčinkami z bůvolí kůže nic nezkazíte.
2. Pelíšek - kupte štěňátku nějaký menší pelíšek, ve kterém se bude cítit dobře. Ideálně nějaký, který má kolem obvodu měkké hrany. Na něm bych úplně nešetřila, ale uvažujte, že s velkou pravděpodobností bude první pelech brzo roztrhán a zničen. Náš má kupodivu jen děravé dno, ale stejně po čase budete kupovat nový, tak již dopředu zvažte finanční možnosti a nezruinujte se hned tím prvním:)
3. Deka - neeee, fakt šibu nepřikrývejte. Deka bude ideální na spaní (náš pes furt migruje a spí asi na šesti místech:), na hraní, a nebo ji v nejhorším přehodíte přes gauč, aby vám ho štěně neznečistilo. Po nějaké době ale stejně zjistíte, že znečištění gauče bude to, co vás bude trápit nejméně:)
4. Hračky - zde bych byla taky dost střízlivá a úplně to s hračkami nepřeháněla. U nás zatím funguje pravidlo: čím je hračka dražší, tím méně šibu zajímá. Nejraději máme hračky látkové a z provázků. Samozřejmě největším pokladem mezi hračkami je náš ptakopysk (viz. článek: Umřel nám ptakopysk. Už zase!), který slouží jako polštář, nástroj na trhání a přetahovač mezi šibou a páníčkem. No a nejlepší hračka jsou papírové kapesníky (úplně mě neberte vážně). Tak ty šibu nikdy bavit nepřestanou. Já když měla hodinov7 pracovní telefonát a potřebovala jsem naprostý klid a šiba mě celou dobu kousala do nohy, přiznávám, že jsem jí ze zoufalství házela kapesníky schválně, protože to bylo jediné, co zabralo. Ale tímto se se mnou moc neinspirujte, nejsem na to moc hrdá:)
5. Obojek - na začátku stačí nějaký běžný štěňátkovský obojek. Štěně z něj brzo vyroste. Důležitá rada do budoucna: pes by měl mít obojek silnější, polstrovaný, aby během výcviku, ale vlastně i v běžném provozu, nedocházelo k ničení měkkých tkání. Špatný obojek může mít za následek celou řadu zdravotních problémů, hlavně bolesti hlavy. Pes vám samozřejmě neřekne, že ho něco bolí, takže se moc přimlouvám za to, abyste na obojku (a papání) nešetřili. Protože to je jedna z nejdůležitějších věcí! No a když bude mít obojek nějaké reflexní prvky => bonus navíc! K obojku: my Šejmince na noc obojek vždy sundaváme, protože to je pro ní pohodlnější. Ale k tomu více někdy příště... Pozn. postroj jsme ještě nepotřebovali a asi nikdy nebudeme. Ušetřené penízky:)
6. Další věci - samozřejmostí jsou misky na jídlo a pití. My ještě pořád dáváme jídlo do malé porcelánové mističky z Ikei, která v pohodě stačí. Nevím proč, ale z porcelánu a plastu jíme a pijeme rádi, ale z kovu nic moc, takže protiskluzové misky na vodu se nesetkaly s úspěchem. Dobré je mít také cestovní láhev s vodou a miskou a nějakou psí kabelu, abyste měly všechny věci pohromadě. My docela dost cestujeme, takže se nám taška hodí, nemluvě o tom praktickém využití, když jdete se štěňátkem k veterináři, apod., protože taška je přece jen primárně určena pro nošení psa (koupili jsme rovnou větší, protože zas tak často jsme jí  na nošení nevyužívali). Časem se vám bude hodit  i stopovačka (protože každý pes na cvičáku přiběhne na zavolání, jen šiba musí být na stopovačce;).
7. Přepravka - přepravku jsem si nechala na závěr, ale myslím si, že to je jedna z nejdůležitějších věcí. Co se týče velikosti, koupili jsme Gulliver, velikost 3. Čtyřka je už moc velká a věřte, že jí pes "zničí" než do ní doroste. Přepravku již mějte před pořízením psa. My jsme si ji vzali i do auta, když jsme pro Šejmi jeli. S tím, že kdyby byl problém, tak štěně dáme včetně pelíšku do přepravky. Když jsme dorazili domu, položili jsme přepravku na místo, sundali dvířka a nechali štěně, aby si na ní zvyklo, až bude chtít. Během pár dnů Šejmi začala využívat přepravku jako herní místo. Spala v pelíšku, ale do přepravky chodila ráda. Nyní již v ní často i spí. Milionkrát jsem děkovala za to, že jsme jí na přepravku naučili hned. Zkuste si jet se šibou po D1, když není v kleci:) Pokaždé, když někam jedeme, i na pět minut na cvičák, tak jde pes do klece. Když pominu to, že si koledujete s volně nechaným psem v autě o pokutu, tak tím, že je v kleci se vždy v autě uklidní a celou cestu spí. Přepravku připoutáte pásem a je v bezpečí pes i vy. V přepravce má tedy pes pocit bezpečí, má jí spojenou s cestováním, hraním. A vlastně i "trestáním", pokud poctivě čtete můj blog. A jedna malá rada na závěr, nenechte na přepravce ten popruh, šiba ho rozkousala dříve, než jsme ho stačili použít:) 

Sledujte nás na FB: https://www.facebook.com/zivotseshibainu