Jak jsme dělali na pozitivce „šibu“

Včera jsme na pozitivce hráli přivolávací hru „call once“. Hra je určena k upravení kontaktu s cizími lidmi a k posílení přivolání.

Jak se hraje: lidé stojí v kruhu, uprostřed kruhu je pes. Postupně každý člověk z kruhu volá na psa jménem, a když pes k němu přiběhne, dostane pamlsek. Jakmile pamlsek dojí, přivolává psa další člen kruhu. Pes běží za tím, kdo zavolá jeho jméno. Tím se učí jíst od cizích lidí, ale zvyšuje se i jeho reakce na přivolání. Začíná se v menším kruhu, a čím to psům lépe jde, tím více se zvětšuje průměr kruhu.

V první chvíli mě napadlo, zda je žádoucí, aby můj pes jedl od cizích lidí. Vím, že na některých cvičácích se jako základ učí se nikdy nenechat krmit od cizího člověka. Ale bylo mi vysvětleno, že je to naopak žádoucí. Je to praktičtější. Když o tom tak přemýšlím, je pravda, že častěji se vyskytuje situace, kdy Šejmi nekrmím já a neumím si představit, že by si nevzala žrádlo od mých rodičů, bratrů, apod. Nemluvě o tom, že kdyby se nám něco stalo, nebo jsme jeli na dovolenou, Šejmi by si od nikoho jiného nevzala jídlo. Tyto situace jsou rozhodně častější než to, že nám chce někdo otrávit psa. Nemluvě o tom, že když ho bude chtít otrávit, stejně to udělá.

Teď ale zase ke hře. Je to jedna z lehčích her. To se projevilo tak, že to všem psům moc hezky šlo. Všichni lítali sem a tam v kruhu a brali si pamlsky od kohokoliv. Prostě kdo přivolal, za tím pes běžel.

To by ale nesměla být šiba, aby zas neměla problém se základní, triviální hrou. Na začátku sice přiběhla na první zavolání, ale pak jí to zřejmě přestalo bavit a vymyslela si vlastní hru: přiběhnu k tomu, kdo se mi v této chvíli líbí nejvíc a u toho už zůstanu. Svůj plán hned zrealizovala a dost dlouho na něm trvala. Když začala mít pocit, že by jako měla něco dělat, tak se rozhodla vyjít z kruhu, vzít to zezadu a zefektivnit pamlskování tím, že vlezla „cizímu“ člověku do pamlskovníku a rychle do sebe mňamky futrovala. Pak si řekla, že by mohla trochu vyluxovat koberec, lehla si a postupně do sebe nasávala drobky z pamlsků z předchozích her. (Já tyhle její chvíle miluju, protože tohle fakt nikdo jinej nevymyslí).

Nakonec jsme se ke hře postavili čelem, zúžili jsme kruh, a zatímco ostatní psy jsme odměňovali až při přiběhnutí pro pamlsek, u Šejminky jsme odměnili pouhé otočení na volajícího. Musím s bolestí na srdci přiznat, že mé volání ignorovala nejvíce. Asi si říkala, že na ni doma křičím dost, že bych jí mohla dát alespoň na cvičáku pokoj. Díky užšímu kruhu a odměňování alespoň za otočení Šejmi nakonec hru pochopila, a tak jsme mohli kruh pomalu rozšiřovat a nakonec odměňovat až když přišla k volajícímu.

Když hra skončila, lehla si a dalších 15 minut luxovala plížením koberec od drobků z pamlsků. Prostě šiba podle hesla „Čistota vždy až na prvním místě“.



Pozn. Sledujte nás na FB: https://www.facebook.com/zivotseshibainu